Program zastupitelstva - konkrétnost bodů, komunikace starosty

20. 11. 2015 | Počet zhlédnutí: 1856 | Počet komentářů: 1


7 dní před zasedáním zastupitelstva je na desce vyvěšena pozvánka+body
jednání. Tyto body ale často bývají velice vágní např.

1. Smlouva o poskytnutí dotace
2. Prodej obecního pozemku

Rádi bychom dopředu věděli číslo pozemku, abychom se mohli podívat, kde
se ten pozemek nachází, případně nahlédli do katastru nemovitostí
online.

Rádi bychom věděli aspoň, čeho se ta dotace týká, případně si prohlédli
samotnou smlouvu.

Když se můj manžel dostavil na obec, zda by mu pan starosta nemohl
napsat na papír, kde byla vytištěna pozvánka, číslo té parcely a vůbec
dovysvětlil vágní věci, řekl mu, ať mu svůj požadavek dá písemně, že na
něho nemá čas (byly ale úřední hodiny) a že mu v zákonné lhůtě do 30
dnů odpoví. Jenomže schůze je za 7 nikoliv za 30 dnů.

2. Dotaz.  Je možné, aby se starosta rozhodl, že s někým bude
komunikovat jedině písemně? S jiným občanem ne? Podněty má vyřizovat
dle zákona neodkladně, nejpozději do 60 dnů  (tuším písmeno f).

Je to v pořádku?

Oldřich Kužílek

Poradce pro otevřenost veřejné správy

22. 11. 2015

V pořádku to není. Věc je komplikovaná, protože jde o jakousi „šedou zónu“, kdy jádrem je otázka míry konkrétnosti slovního označení bodů jednání. Na věc lze hledět ze dvou hledisek:

1) Zda malá podrobnost (konkrétnost) zveřejněného programu znamená, že ve skutečnosti program není zveřejněný,

2) Zda lze podrobnější údaje získat včas.

Oba přístupy nemají jasné precedenty a počítejme s tím, že náprava bude průkopnická a může být obtížná.

Ad 1) Jsou různé stupně podrobnosti programu. Za nepřijatelnou obecnost lze považovat případ (občas na něj lze narazit), kdy se místo programu zveřejní jen jeho struktura, tedy například označení skupin bodů (např. „hospodářské záležitosti), která se pak reálně změní na několik konkrétních bodů. Zveřejněný program se od skutečného tedy liší nejen v obecnosti pojmenování, ale i v počtu bodů.

V dotazu uvedený případ je méně obecný, nejde o rozšíření počtu bodů až při samotném jednání, ale jen o jejich příliš obecné pojmenování. Nutno připustit, že určitá míra obecnosti je jistě nepřijatelná. Pokud by body byly uváděny jen obecně (např. „uzavření smlouvy“, „prodej pozemku“), je to na hraně, protože pak, v případě více takových bodů, by ve zveřejněném programu bylo uvedeno toto sousloví několikrát za sebou, aniž by obsah bodu byl odlišitelný a aniž by veřejnost mohla tušit, čeho se body budou týkat. Extrémně by tak bylo možné uvádět jen jako bod programu např. „projednání agendy“, tedy zcela bezobsažný údaj.

Domnívám se, že podoba, kterou uvádíte, nedosahuje konkrétnosti skutečně zveřejněného programu, a jde tedy o zdánlivé zveřejnění, bez skutečné informační hodnoty, která je účelem zveřejnění programu. Dochází tak k porušení povinnosti podle § 93 odst. 1 zákona o obcích (zveřejnit program), zejména kvůli nepoměru mezi pojmenováním zveřejněných bodů a skutečným programem.  Do poslední chvíle totiž veřejnost nemůže vědět, jaký skutečný obsah se stane předmětem projednání, zda půjde o nevýznamný pozemek, anebo o rozsáhlý, zásadní pozemek, jehož prodej ovlivní podobu obce a život v ní. Pro občany je tak situace stejná, jakoby šlo o zařazování bodů až na začátku jednání zastupitelstva. To je sice možné, ale pouze výjimečně: Ústavní soud k této otázce vyslovil, že „ust. § 94 zákona o obcích má být z důvodů transparentnosti a možnosti účasti občanů při projednávání ad hoc vznesených  návrhů  využíváno zdrženlivým  a uváženým způsobem, nevzbuzujícím podezření o jejich účelovém předkládání "na poslední chvíli".“ Není podstatné, zda k nedostatku dochází úmyslně nebo při dobré vůli kvůli nevhodné organizaci přípravy.

Veřejnost jednání zastupitelstva je proto narušena, a je zpochybněna legitimita a legalita zastupitelstva, přijatá usnesení lze zpochybňovat.

Postup obrany proti situaci by mohl vést přes podnět k výkonu dozoru k Ministerstvu vnitra, kdy MV může podle § 124 zasáhnout, pokud „usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu obce v samostatné působnosti v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem“.

Namítnout lze i neplatnost usnesení, pro nedodržení podmínky zveřejnění programu, byť byl zdánlivě zveřejněn, avšak v statečné konkrétnosti.

MV pak může vyzvat ke zjednání nápravy. Pokud uzná názor, že jde o pseudozveřejnění programu, a tedy že nebyl fakticky zveřejněn, mohlo by též výkon usnesení pozastavit. Často takový podnět a jeho prošetření může pomoci.

Jinou cestou by asi mohla být žaloba proti nezákonnému zásahu podle § 82 a násl. Soudního řádu správního, kdy by zásahem byl občan přímo zkrácen na svých právech tím, že je mu upíráno právo na samosprávu a na informaci o programu.

Ad 2) Je třeba zjistit, zda a v jaké podobě v okamžiku zveřejnění obecného programu má již obecní úřad k disposici tutéž informaci v konkrétnější podobě. Například, zda členové zastupitelstva obdrží program anebo podklady s konkrétnějším určením bodů, tedy například s určením konkrétního pozemku, který se má prodávat. Pokud taková informace existuje, lze o ni žádat. Dále se otevírají dvě možné cesty:

  1. Podat žádost k programu, jakmile je zveřejněn, a požadovat informace o jaké konkrétní pozemky jde, případně s kým má být smlouva uzavřena či jiný údaj o ní, u kterého lze předpokládat, že musí být znám. Před jednáním zastupitelstva pak podat stížnost, postavenou tak, že i když je lhůta 15 dnů, ve skutečnosti musejí povinné subjekty poskytovat informace ihned, jakmile je to možné, a lhůta je jen nejzazším limitem. Zde je jasné, že žádanou informaci má úřad k disposici ihned a po ruce, a měl ji tedy prakticky ihned poskytnout. Další procesní vývoj, kdy informaci obdržíte sice pozdě (po jednání zastupitelstva), ale dříve, než bude stížnost vyřízena, nyní těžko předvídat. Možná by věc vedla nakonec též ke správní žalobě, požadující, aby soud zakázal úřadu postupovat chybným způsobem.
  2. Po zářijové novele Infozákona existuje možnost žádat o „přístup k informaci, která se v průběhu času mění, obnovuje, doplňuje nebo opakovaně vytváří“ a to buď dálkovým přístupem, nebo jejím pravidelným předáváním jiným způsobem (§ 4a odst. 2 písm. f) InfZ). Program zastupitelstva, který je úplnější než zveřejněný, resp. informace k němu se vážící a upřesňující ho ve výše uvedeném smyslu, lze označit za pravidelně opakovaně vytvářenou informaci (vždy při svolání zastupitelstva). Lze tedy o ni žádat již předem. Dále postup splývá s postupem podle předchozího bodu a), výhodou však může být, že žádost byla na úřadě dříve a argumentace potřebnou lhůtou pro její vyřízení by tedy ze strany úřadu byla slabší.

Nutno ale upozornit, že popsané postupy jsou zatím neprozkoumané.

Další možností je obrátit se na některého zastupitele, zda dostává podrobnější program, a přesvědčit ho, aby jednak prosazoval jeho zveřejňování, a jednak ho sám případně zveřejňoval. Jako argument mohou posloužit příklady naprosto konkrétního zveřejňování programu, s uváděním parcelních čísel pozemků, i s odkazy na předcházející usnesení Rady, v němž je předmět prodeje zcela přesně uvedený (např. Praha 6: aktuální program: http://www.praha6.cz/aktuality/navrh-programu-7-zasedani-zastupitelstva-mestske-casti-praha-6-2015-11-05.html, archiv programů: http://www.praha6.cz/zast_zapisy.html).

Vkládat reakce mohou jen přihlášení uživatelé!
Nemáte ještě u nás účet? Zaregistrujte se!

Nenašli jste odpověď na váš problém? Nezoufejte, popište nám
ho a my vám odpovíme.

Souhlasíte, že úřady nemají občanům nic tajit?

Donoři

V minulosti podpořili také

RSJ SCIO GopayFond Otakara MotejlaUS embassy