Jakýkoliv požadavek jednoho z uchazečů (a kohokoliv) na informace o podaných nabídkách je třeba posuzovat jako žádost o informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím (InfZ). Odpadá tedy otázka, zda informace město má odmítnout, ale pokud žadatel podá žádost dle InfZ, bude to jinak.
Ze soudní judikatury (např. EuroAWK s.r.o. proti MVČR, rozsudek NSS č.j. 10 As 59/2014 - 41) vyplývá, že samotným podáním nabídky v rámci výběrového řízení uchazeč souhlasí s jejím poskytnutím podle § 11 odst. 2 písm. a) InfZ. To znamená, že povinný subjekt je povinen na žádost nejen sdělit nabízené částky, ale poskytnout i vlastní nabídky jednotlivých uchazečů, vyjma v nich obsažených případných chráněných informací.
Uvedený rozsudek uvedl mimo jiné:
Výběrové řízení, jehož prostřednictvím má být nakládáno s veřejnými prostředky, musí pro svůj veřejný charakter umožňovat veřejnou kontrolu, k níž právo na poskytnutí informací s tímto výběrovým řízení souvisejících neoddělitelně náleží; bez těchto informací by taková kontrola nebyla vůbec možná.
a dále
Tím, že se soutěžitelé rozhodli dotyčného výběrového řízení účastnit, byli současně nuceni respektovat jak uvedené požadavky zadavatele, tak také požadavky kladené na toto výběrové řízení právním řádem (výběrové řízení nelze vést contra legem), z nichž nejdůležitějším je v kontextu projednávané věci právě požadavek transparentnosti a s ní související možnost veřejné kontroly. Podáním nabídek tudíž vyjádřili svou vůli se režimu veřejného výběrového řízení podrobit.
Rozsudek pak shrnul:
již samotnou účastí v daném výběrovém řízení je totiž takový souhlas obsažen. Vzhledem k aplikovatelnosti zásady transparentnosti lze uzavřít, že v posuzovaném případě staly se informace obsažené v odevzdaných nabídkách součástí veřejné soutěže, a tudíž i veřejně dostupným zdrojem informací. ...Správní orgán prvního stupně jako povinný subjekt ve smyslu informačního zákona byl proto povinen vyhovět žadateli o poskytnutí informace ohledně takové nabídky, vyjma dílčích informací, jež jsou z poskytování dle informačního zákona vyloučeny.
a
Podáním nabídky reagujícím na záměr obce (zde hlavního města Prahy) pronajmout nemovitý majetek vyjadřuje účastník výběrového řízení tímto záměrem ohlášeného svou vůli podrobit se podmínkám výběrového řízení, včetně jeho veřejného charakteru; nabídka tak musí obsahovat požadované náležitosti, jež ve výsledku představují informace, na jejichž poskytnutí existuje dle informačního zákona právní nárok.
Rozsudek též uvádí, že se z poskytnutí vyloučí "dílčí informace, jež jsou z poskytování dle informačního zákona vyloučeny." Pokud tedy zájmeci, kteří podali nabídky, byly fyzické osoby, je nutno chránit jejich osobní údaje. Osobním údajem je údaj, z něhož lze danou osobu identifikovat.
Pokud je tedy kontext takový, že uvedení jména a příjmení nevede k jednoznačné identifikaci osoby, například jde o velké město, kde takto nelze zájemce určit, pak je nutno poskytnout údaje o nabídce včetně jména a příjmení (např. Josef Novák, nabídl cenu: xxx Kč, anebo J. Novák ...). Pokud vzhledem ke kontextu jméno a příjmení vede k identifikaci konkrétní osoby (např. na malé obci), pak by bylo nutno tyto osobní údaje anonymizovat a poskytnout např. jen ve formě iniciál (např. "J. N., nabídl cenu: xxx Kč", anebo dokonce "zájemce č. 1 - nabídl cenu: xxx Kč").
Pokud zájemci byly právnické osoby, pak tato ochrana vůbec nenastane a poskytne se název právnické osoby a výše nabídky.
Závěr:
Každému žadateli povinný subjekt musí na žádost poskytnout informace o podaných nabídkách do výběrového řízení. Poskytne je tak, že v případě,kdy jméno a příjmení jsou osobními údaji identifikovatelné fyzické osoby, tyto přiměřeně anonymizuje.
