Přístup k informacím - Otevřená Společnost

Jak postupovat po uplatnění stížnosti dle §16a

Jitka Limberková

12. 8. 2016 | Počet zhlédnutí: 2319 | Počet komentářů: 1

Prosím Vás o poskytnutí rady ohledně dalšího postupu poté, co již byla aplikována stížnost podle § 16a zákona č. 106/1999 Sb. a povinný subjekt zareagoval po uplynutí sedmidenní zákonné lhůty tak, že místo aby stížnost předal nadřízenému orgánu, tak mně opět poskytl pouze částečnou odpověď. Níže uvádím časovou posloupnost kroků, které byly v dané záležitosti učiněny: 4.7.2016 jsem požádala obecní úřad o poskytnutí informace dle zákona č. 106/1999 Sb. 13.7.2016 jsem obdržela neuspokojivou odpověď, která byla značně vyhýbavá a spíše neřešila moji žádost o informaci. 29.7.2016 jsem podala stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace podle § 16a zák. č. 106/1999 Sb. 8.8.2016, čili po deseti dnech, jsem obdržela odpověď od povinného subjektu - obecního úřadu. Obsah této odpovědi řešil moji žádost o informaci opět pouze částečně. Obecní úřad však navíc při vyřizování stížnosti na postup nepostupoval v souladu s § 16a zák. č. 106/1999 Sb., jelikož se jal uspokojit moji stížnost již v době, kdy měla být postoupena k projednání nadřízenému orgánu. V zákoně č. 106/1999 Sb. jsem se nedočetla, jak v takovém případě dále postupovat, abych se domohla uspokojivé odpovědi na podanou žádost o informaci, proto jsem se rozhodla požádat Vás o odbornou pomoc. Děkuji předem za Váš čas věnovaný odpovědi.

Oldřich Kužílek

Poradce pro otevřenost veřejné správy

12. 8. 2016

V popsaném případě je třeba podat žádost o opatření proti nečinnosti povinného subjektu podle ustanovení § 80 SpŘ, které je přímo aplikovatelné na základě § 20 odst. 4 InfZ. Podá se k nadřízenému orgánu, tzn. ke krajskému úřadu. Žádost by měla uvést, že povinný subjekt zůstal při vyřízení stížnosti nečinný alespoň v části žádosti tak, že informaci v sedmidenní lhůtě neposkytl a z kontextu je zřejmé, že nepředal stížnost nadřízenému orgánu ani tak neučiní, žádost tedy není předčasná a nemá smysl, aby žadatel čekal, zda povinný subjekt stížnost předá a zda na ni nadřízený orgán do 15 dnů zareaguje..

Nadřízený orgán by měl u povinného subjektu prověřit, z jakého důvodu nedošlo k předání stížnosti a může za využití § 80 odst. 4 SpŘ povinnému subjektu uložit, aby stížnost nadřízenému orgánu v přiměřené lhůtě předal (lhůta by neměla být delší než 7 dní ode dne doručení opatření proti nečinnosti). Jestliže tak povinný subjekt neučiní, nadřízený orgán může rozhodnout o stížnosti pouze na základě tvrzení žadatele a jím doložených skutečností (stížnosti plně vyhovět).

Nadřízený orgán pak přikáže povinnému subjektu vyřídit zbylou část žádosti (dosud neposkytnuté informace). K žádosti o opatření proti nečinnosti bude dobré přiložit text žádosti a informace, které již byly poskytnuty, aby bylo zřejmé, jakých informací se nečinnost týká.

Zároveň vedle uvedené žádosti o opatření proti nečinnosti povinného subjektu můžete podat i správní žalobu proti nečinnosti podle § 79 odst. 1 SŘS (Soudní řád správní), protože již podáním stížnosti byly vyčerpány prostředky ochrany před nečinností a je možno požadovat soudní ochranu. Předpokládám ale, že schůdnější a jednoduší bude první postup (oba postupy jsou možné zároveň, což je určitá zvláštnost informačního řízení). Teprve pokud by žádost o opatření proti nečinnosti nebyla spěšná, nebude již jiná cesta, než žaloba.

Předpokládám, že stížnost, kterou jste podala, byla stížností podle písm. c) v § 16a odst. 1, tedy že šlo o stížnost proti částečnému poskytnutí informace, nikoli podle písm. b) tedy proti úplné nečinnosti. To by totiž mohlo představovat problém, neboť povinný subjekt zčásti byl činný.