Přístup k informacím - Otevřená Společnost

Opakovaná informace

Josef Fridrich

23. 1. 2016 | Počet zhlédnutí: 1973 | Počet komentářů: 1

Můžete prosím blíže objasnit zda tedy jde požádat o zápisy z rady města dopředu, nebo ne? Jdo o výpis ze dvou dokumentů na těchto stránkách.

Novela Infozákona 2015

Podle mého názoru však uvedená ustanovení má i další dopad: umožňuje žadateli požadovat pravidelné poskytování informací typu zápis jednání rady města či zastupitelstva. Těžko odhadnout, zda se výklad ustálí i v tomto směru, možná jej povinné subjekty budou odmítat s tím, že jde vždy o nově samostatně vytvořený dokument, který nespadá pod pojem opakovaného vytváření. Ovšem jaký je faktický rozdíl mezi například pravidelně vydávanou předpovědí počasí s datasety, které ji promítají do mapového podkladu, a zápisem jednání zastupitelstva, který je svým způsobem také informací o pravidelné události, o jejím průběhu, závěrech, tedy o jakémsi místním „politickém“ počasí?

METODICKÉ DOPORUČENÍ K POSTUPU POVINNÝCH SUBJEKTŮ PODLE ZÁKONA Č. 106/1999 SB., O SVOBODNÉM PŘÍSTUPU K INFORMACÍM

Primárně se dají setrvale poskytovat informace, které se v čase obnovují (pravidelně či nepravidelně). Tedy informace, které se aktualizují, což odpovídá zá- konnému vymezení, které hovoří o informacích, které se v průběhu času mění, obnovují a doplňují. Do této skupiny budou patřit zpravidla informace databázového typu (např. různé inventární soupisy majetku povinného subjektu, tabulky příjemců dotací, statistické údaje všeho druhu apod.). Druhou skupinou jsou informace, které se slovy ustanovení § 4a odst. 2 písm. f) SvInf opakovaně vytváří. Tedy ty informace, které vznikají opakovaně v určitých časových intervalech (např. výroční zpráva podle ustanovení § 18 SvInf). Jde ovšem vždy o informace s jasně danou vnitřní strukturou. Nelze do těchto skupin informací zařazovat automaticky každý druh informace, který opakovaně vzniká. Např. zápisy ze schůze rady obce vznikají též opakovaně (jsou tedy opakovaně vytvářeny) a jedná se druhově o totožnou informaci. Zásadní rozdíl oproti informacím, na něž dopadá předmětné ustanovení, je v tom, že obsah každého zápisu bude co do povahy obsažených informací jiný (výroční zpráva ve smyslu § 18 SvInf má zákonem danou strukturu a mění se de facto jen číselně vyjádřené počty; zápis ze schůze rady obce též musí obsahovat určité údaje, ale např. program jednání a průběh schůze nemá zdaleka charakter statistického údaje, ale může se diametrálně lišit v každém zápisu). Jiným příkladem jsou smlouvy uzavírané povinnými subjekty (pořád je to jeden druh informace, který ale má pokaždé jiný obsah).

31. 1. 2016

O zápisy jistě požádat lze.

Jelikož nejde o vyjasněnou otázku, není jasné, jak se povinný subjekt k takové žádosti postaví.

§ 4a odst. 2 písm. f) InfZ zní:

(2) Je-li informace poskytována na základě žádosti, poskytuje se způsobem podle obsahu žádosti, zejména

f) umožněním dálkového přístupu k informaci, která se v průběhu času mění, obnovuje, doplňuje nebo opakovaně vytváří, nebo jejím pravidelným předáváním jiným způsobem.

Metodické doporučení ministerstva vnitra není závazným dokumentem a ani předestřené argumenty se nemusí zdát přesvědčivé. V případě zápisů z rady jde zcela určitě o opakovaně vytvářený dokument s určitou sktukturou (program a průběh schůze, hlasování atd.). Zákon navíc nezmiňuje, že informace musí mít povahu statistického údaje, jak by se mohlo zdát z metodického doporučení. Obsahem se sice zápis ze schůze může lišit, stejně tak se však může lišit i výroční zpráva (někdy půjde o pár čísel, jindy může obsahovat rozsáhlé výňatky z rohodnutí soudů). Oba srovnávané dokumenty (výroční zpráva i zápis z rady) se týkají určitého okruhu záležitostí, avšak u zápisu z jednání rady půjde jistě o okruh širší.

V žádosti jasně uveďte, že chcete informace dostávat a to způsobem podle § 4a odst. 2 písm. b) InfZ tedy buďto způsobem umožňujícím dálkový přístup (pomocí internetu) nebo jiným způsobem. Dále je vhodné žádost podpořit argumenty, proč lze zápisy rady podřadit pod opakovaně vytvářené informace.

V případě, že Vám povinný subjekt nevyhoví, je možné se dále bránit. Pokud povinný subjekt (pravděpodobně s odkazem na metodické doporučení) žádost odmítne, lze do 15 dnů podat odvolání. Nadřízený subjekt pravděpodobně bude sdílet stanovisko ministerstva vnitra, pak přichází v úvahu leda obrana u soudu. Takový spor by pomohl vyjasnit výklad tohoto nového ustanovení, je však potřeba si rozmyslet, zda do případné "války s úřady" jste ochoten jít. Judikatura k této otázce zatím žádná neexistuje, ale vzhledem k tendenci zdejších soudů vykládat právo na informace velmi široce a slabým argumentům "opačné strany", máte s tímto extenzivnějším výkladem šanci na úspěch.