Pokud je žádost strukturovaná, je třeba ve lhůtě poskytnout ty části žádosti, u kterých tomu nebrání přílišná obecnost, případně nesrozumitelnost ži nezřejmost, co se žádá. V částech žádosti, které jsou nesrozumitelné, není zřejmé, co se žádá nebo jsou příliš obecné, se postupuje podle § 14 odst. 5 písm. b InfZ, což jste udělali u dvou otázek.
Pokud tedy u těchto dvou otázek do 30 dnů žadatel nedoručí sdělení, kterým by upřesnil tyto dvě příliš obecné otázky, pak bude po uplynutí této lhůty třeba vydat řádné rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti v těchto dvou bodech. Rozhodnutí bude odůvodněno stručným popisem, proč jde o příliš obecnou formulaci žádosti. Takovým důvodem může například být, že zahrnuje příliš široce pojatý rozsah informací, který nelze pro účel vyřízení žádosti zpracovat v podmínkách povinného subjektu v rámci lhůty pro její poskytnutí. Komentář Furek-Rothanzl též uvádí případy, kdy"předmět požadovaných informací z žádosti jednoznačně vyplývá, avšak vzhledem k jeho „obecné“ formulaci nemůže povinný subjekt zcela jednoznačně identifikovat veškeré konkrétní informace, které se předmětu žádosti týkají a které bude muset vyhledat a poskytnout." anebo "její slovní vyjádření povinnému subjektu znemožňuje přesné určení množiny požadovaných informací." (cit. FUREK, Adam; ROTHANZL, Lukáš. Zákon o svobodném přístupu k informacím a související předpisy : komentář. 2. vyd. Praha: Linde 2012.)
Výzva k upřesnění žádosti má být adekvátně odůvodněna, v se čem spatřuje příliš obecná formulace. Vhodné je ve výzvě nabídnout, jak by bylo vhodné kupříkladu zúžit předmět žádosti, aby pro povinný subjekt přestal být „příliš obecný“.
Rozdíl mezi „příliš obecnou“ a pouze „rozsáhlou“ žádostí, která může vést k úhradě nákladů, je samozřejmě poněkud subjektivní. Například požadavek na „všechny dokumenty, týkající se určitého prodeje“ lze akceptovat jako dostatečně určitý pro vyřízení žádosti, ale požadavek na „všechny informace o činnosti obce ve vztahu k určitému prodeji“ již bude příliš obecný, protože by zahrnoval i korespondenci, záznam diskuse na zastupitelstvu nebo v radě atd.
Pokud žadatel doručí nějaké sdělení, které však podle názoru povinného subjektu nebude splňovat požadavek na upřesnění, tedy že body žádosti nepřestanou být „příliš obecné“, nemá na ně povinný subjekt reagovat neformální polemikou a požadováním dalšího upřesnění, zejména pokud lze usuzovat, že motivace žádosti má rysy kverulace, tedy snahy vést s povinným subjektem spor. Tím by se vymkl z formálně upraveného procesu. Měl by pouze vydat uvedené rozhodnutí a případnou polemiku (proč sdělení neodstranilo přílišnou obecnost) uvést v odůvodnění rozhodnutí. Na druhou stranu, pokud ze souvislostí plyne, že nějaká neformální rada k upřesnění by pomohla, jistě je vhodné tak učinit.
JL
ze strany žadatele je možné podat rovněž stížnost, že informace nebyla poskytnuta, přestože byla v žádosti dostatečně určitě identifikována (tedy úřad se jen obstrukčně snaží prodloužit lhůtu stanovenou zákonem)
vydání rozhodnutí je pak nutností, nehledě na povinnost všechny požadované informace předkládat nadřízenému orgánu v rámci spisu k rozhodnutí o opravném prostředku