Abyste mohl žádat o informaci podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím ("InfZ"), je potřeba vyhodnotit, jestli je PMDP, a.s. povinným subjektem, dále jestli je informace, kterou žádáte, informací ve smyslu InfZ a nakonec jestli máte nárok na informace o odměnách konkrétního člena dozorčí rady.
Právnické osoby, které nejsou orgány veřejné moci a kterým ani nebyla svěřena působnost podle § 2 odst. 2 InfZ, mohou být povinnými subjekty, pokud u nich v 5 základních kategoriích převažují veřejnoprávní znaky (dovodil v roce 2007 Ústavní soud v nálezu ve věci "Letiště Praha"). Jsou veřejnými institucemi podle § 2 odst. 1 InfZ. Aniž bychom museli tento test krok po kroku postupovat, lze předběžně uzavřít, že PMDP, a.s. s největší pravděpodobností bude povinným subjektem, podobně jako všechny ostatní dopravní podniky, které jsou vlastněny 100 % městem, jsou jím přímo řízeny a kontrolovány.
Informace, o něž žádáte, jsou informacemi podle § 3 odst. 3 InfZ. Přitom je důležité, že nejde o informace, u kterých byste mohl využít své případné právo akcionáře na vysvětlení podle § 357 zákona o obchodních korporacích (třeba pokud máte zaměstnanecké akcie), protože takové informace zpravidla nejsou potřebné pro posouzení předmětu jednání valné hromady nebo k výkonu akcionářských práv akcionáře. Plně se zde proto aplikuje InfZ.
Pokud jde o poslední faktor, ten může představovat největší problém, protože tyto informace představují osobní údaje člena dozorčí rady a tyto se zákon snaží chránit. S ohledem na stěžejní rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z 22.10.2014 (č.j. 8 As 55/2012 – 62, tzv. "platový rozsudek") však můžeme uzavřít, že se zde v plné míře uplatní § 8b InfZ, protože jde o veřejné prostředky. Společnost je povinna Vám tyto informace v nezbytné míře poskytnout.
Pokud lze doložit důvodné podezření, že prostředky na plat tohoto konkrétního zaměstnance byly využívány nezákonným, nehospodárným nebo jiným vadným způsobem, obecně to posiluje právo na jejich získání.
Pro úplnost uvádíme, že obava ze střetu zájmů v tomto případě není na místě, protože dozorčí rada akciové společnosti plní zásadně jen kontrolní funkci, přičemž součástí této kontroly je i řádné hospodaření a řádné vedení účetnictví, což je zájem, který se jistě překrývá i se zájmy odborové organizace. Toto dobře ilustruje skutečnost, že historicky první novela zákona o obchodních korporacích, která nabyla účinnosti 14.1.2017, nejen že umožňuje, ale dokonce požaduje, aby byli zástupci zaměstnanců členy dozorčí rady a.s.