Neřešení stížnosti po zásahu Ombudsmana

Jirka

23. 2. 2013 | Počet zhlédnutí: 1942 | Počet komentářů: 1

5.6.2012 byla podána žádost o informace. 
Povinný subjekt všechny informace neposkytl, nevydal rozhodnutí o odmítnutí části žádosti. 
Následovala stížnost a další kroky. Postup nadřízeného orgánu nevedl k nápravě. Byl proto podán podnět Ombudsmanovi. Po jeho zásahu poskytl 9.1.2013 další část požadovaných informací. Na zbylou část nebylo opět vydáno rozhodnutí o odmítnutí části žádosti. Byla proto podána další stížnost. Nadřízený orgán o stížnosti nevydal rozhodnutí, napsal pouze sdělení. V něm uvedl, že lze stížnost podat pouze do 30 dnů ode dne uplynutí lhůty. Opakovanou stížnost InfZ neumožňuje, proto se jí nebude zabývat. 

Jak dál postupovat v případě, že si povinný subjekt svoje porušení InfZ uvědomí a poskytne další část požadovaných informací a nadřízený orgán takto toleruje ignorování porušování InfZ i po zásahu Ombudsmana? 

Je neřešení stížnosti správné? 

Předmětem žádosti bylo: 

1.) Kde jsou zveřejňovány poskytnuté informace - povinný subjekt poskytnuté informace vůbec nezveřejňoval 

2.) Kdo je nadřízeným orgánem - povinný subjekt stížnosti sám vyřizoval, místo nadřízeného orgánu 

3.) Kde má povinný subjekt informace dle vyhlášky 442/2006 Sb. - povinný subjekt vůbec neměl zveřejněno na svém webu 

Po podání této žádosti už stížnosti předával na nadřízený orgán. U ostatních bodů žádosti zatím informace neposkytl a nápravu nezajistil. Samotné podání žádosti tedy mělo částečně nápravný účinek. Po zásahu Ombudsmana povinný subjekt napsal, že informace v průběhu letošního roku doplní - to ale není vyřízení žádosti, viz rozsudek Krajského soudu v Praze sp. zn. 44 Ca 179/2002 ze dne 3. 12. 2002: "Pokud úřad zjistí, že nemá informaci, kterou podle svých povinností stanovených právními předpisy má mít, je povinen ji okamžitě doplnit a poskytnout." 

K tomu ale mělo dojít ještě v červnu loňského roku. 

Pokud v průběhu letošního roku povinný subjekt informace na svůj web skutečně doplní, je povinen o tom žadatele informovat a uspokojit tak jeho žádost o informace i když tím překročí třeba o rok zákonnou 15 denní lhůtu?

Oldřich Kužílek

Poradce pro otevřenost veřejné správy

5. 3. 2013

ad "Je neřešení stížnosti správné?": Ano, pokud byla stížnost podána později než do 30 dnů od uplynutí lhůty pro vyřízení žádosti, jde o opožděně podanou stížnost, která se odloží bez dalšího. 

ad "Pokud v průběhu letošního roku povinný subjekt informace na svůj web skutečně doplní, je povinen o tom žadatele informovat a uspokojit tak jeho žádost o informace i když tím překročí třeba o rok zákonnou 15 denní lhůtu?": Povinný subjekt není povinen "o tom informovat". Je však povinen vyřídit žádost o informace. Pokud ke dni podání žádosti bylo pravdivou informací, že poskytnuté informace se nikde nezveřejňují (protiprávně), pak sdělení této informace představovalo úplné vyřízení tohoto bodu žádosti. Stejně u dalších bodů.

JL

  • 2. 7. 2015
  • Praha

k opožděnosti stížnosti po předcházejícím zrušení se nyní vyjádřil Ústavní soud ČR sp.zn. I.ÚS 3930/14 ze dne 16.6.2015 viz.http://www.usoud.cz/aktualne/?tx_ttnews[tt_news]=4361&cHash=4de51fd0bafb47de8b1631678e3a9e51  

Vkládat reakce mohou jen přihlášení uživatelé!
Nemáte ještě u nás účet? Zaregistrujte se!

Nenašli jste odpověď na váš problém? Nezoufejte, popište nám
ho a my vám odpovíme.

Souhlasíte, že úřady nemají občanům nic tajit?

Donoři

V minulosti podpořili také

RSJ SCIO GopayFond Otakara MotejlaUS embassy