Generální ředitel ve věci odvolání zůstal nečinný. V takové situaci je třeba podat podnět k opatření proti nečinnosti podle § 80 správního řádu.

Podnět se podává k nadřízenému orgánu toho orgánu, který je nečinný.

V případě generálního o ředitele České televize je však obtížné určit, kdo je nadřízeným orgánem.

Nadřízené orgány upravuje § 178 SpŘ:

§ 178

                (1) Nadřízeným správním orgánem je ten správní orgán, o kterém to stanoví zvláštní zákon. Neurčuje-li jej zvláštní zákon, je jím správní orgán, který podle zákona rozhoduje o odvolání, popřípadě vykonává dozor.

                (2) Nadřízeným správním orgánem orgánu obce se rozumí krajský úřad. Nadřízeným správním orgánem orgánu kraje se rozumí v řízení vedeném v samostatné působnosti Ministerstvo vnitra, v řízení vedeném v přenesené působnosti věcně příslušný ústřední správní úřad. 42) Nadřízeným správním orgánem jiné veřejnoprávní korporace se rozumí správní orgán pověřený výkonem dozoru a nadřízeným správním orgánem právnické nebo fyzické osoby pověřené výkonem veřejné správy se rozumí orgán, který podle zvláštního zákona rozhoduje o odvolání; není-li takový orgán stanoven, je tímto orgánem orgán, který tyto osoby výkonem veřejné správy na základě zákona pověřil. Nadřízeným správním orgánem ústředního správního úřadu se rozumí státní tajemník ministerstva, nevyhradí-li si konkrétní pravomoc ministr, nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu. Nadřízeným správním orgánem státního tajemníka, ministra nebo vedoucího jiného ústředního správního úřadu se rozumí vedoucí příslušného ústředního správního úřadu.

Na případ generálního o ředitele České televize se však žádný z uvedených modelů nedá jednoznačně aplikovat. Nejpříhodnější je uvažovat o uplatnění pasáže z odst. 2 „Nadřízeným správním orgánem jiné veřejnoprávní korporace se rozumí správní orgán pověřený výkonem dozoru“. Pokud bychom za výkon dozoru považovali působnost Rady České televize (§ 8 zákona o ČT), pak by takovým orgánem byla Rada ČT. Jelikož ta také jmenuje a odvolává generálního ředitele, jeví se jako vhodné obrátit se na ni. Radu považuje za nadřízený orgán GŘ ČT také Jakub Michálek v diplomové práci POVINNÉ ZVEŘEJŇOVÁNÍ INFORMACÍ z r. 2013 (Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta, Katedra správního práva).

Zároveň by v takovém podnětu mělo být uvedeno, že vzhledem k nepřehledné situaci žadatel ponechává na GŘ ČT a Radě ČT posoudit, kdo je nadřízeným orgánem GŘ při vyřízení podnětu k opatření proti nečinnosti podle § 80 SpŘ. Podnět bych doporučil poslat zároveň samotnému generálnímu řediteli.

Pokud takto podaný podnět k oběma nadřízeným orgánům nepovede k opatření, které ukončí nečinnost, pak bude na řadě správní žaloba proti nečinnosti.