Jelikož není zřejmé, v jakém řízení či postupu jste obdržel první dokument, překládám si Váš dotaz do otázky, jak lze zajistit, aby v jiném řízení, než je žádost o informace dle Infozákona, žadatel obdržel výstup řízení (např. sdělení, rozhodnutí apod.) v elektronické strojově čitelné podobě.
Obávám se, že takový postup, který by dokázal výsledku dosáhnout s úplnou jistotou, není.
Pokud si zřídíte datovou schránku, plyne pro orgán veřejné moci povinnost doručovat vám elektronicky do datové schránky jak z § 19 správního řádu, tak i z § 17 zákona č. 300/2008 Sb. o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Bohužel ani v jednom případě však není stanovena sankce za nedodržení tohoto postupu, je třeba podat stížnost podle § 175 správního řádu.
Obdobného výsledku dosáhnete, pokud podle § 19 odst. 3 správního řádu požádáte správní orgán, aby vám doručoval na elektronickou adresu. Podle typu dokumentu a toho, zda je nutno jeho doručení potvrdit či doručit do vlastních rukou, pak je nebo není nutno sám mít zaručený elektronický podpis, pomocí kterého doručení na elektronickou adresu potvrdíte.
Ovšem pak se dostáváme k druhé části problému, a sice jaký formát elektronického dokumentu je takto elektronicky doručen. Odesílající by totiž teoreticky mohl obstruovat váš zájem tím, že by elektronicky poslal nečitelný sken výsledného dokumentu z papírové podoby, např. včetně razítka, a tvrdil, že teprve takto "s razítkem" jde o skutečný dokument, který je oprávněn odeslat.
To by ovšem nebyla pravda, alespoň tehdy, pokud jde o dokumenty typu "rozhodnutí", protože § 69 správního řádu výslovně počítá s odesláním elektronické strojově čitelné verze rozhodnutí, když v odst. 3 uvádí:
Pokud se na žádost účastníka má rozhodnutí doručit elektronicky, vyhotoví úřední osoba, která za písemné vyhotovení rozhodnutí odpovídá, jeho elektronickou verzi s tím, že na místě otisku úředního razítka vyjádří tuto skutečnost slovy "otisk úředního razítka" a dokument podepíše svým uznávaným elektronickým podpisem.16)
Je tedy zřejmé, že se počítá s odesláním strojově čitelné podoby, a její ověření je namísto razítka a podpisu zajištěno zaručeným elektronickým podpisem.
V tomto případě tedy do hry vstupuje otázka, zda tajemník je vybaven zaručeným elektronickým podpisem, anebo pokud není, zda může uložit pracovnici/níkovi, který jej má, písemnost odeslat.
Pokud by tajemník tuto právní povinnost nedodržel, jistě tak porušuje zákon. Ovšem ani zde nejsou stanoveny žádné sankce. Bylo by pouze možné podat stížnost podle § 175 správního řádu.
Josef Fridrich
Je zřejmé, že jde o obstrukci z jeho strany. Jednou mi takto rozhodnutí o odmítnutí žádosti zaslal v čitelném formátu., Ovšem až po 15 dnech, což je pro mne pozdě. Protože jsem předpokládal u další žádosti rovněž odmítnutí, tak jsem žádost o zaslání kopií odeslal již po 3 dnech, aby i v případě, že dodorží lhůtu, tak já měl dokument relativně včas. Tuto žádost odmítá,hned následující den z důvodu neexistence požadované informace. Jde opravdu o neexistující informaci, když před úplynutím lhůty musí vypršet lhůta předchozí žádosti, z které kopii vyžaduji?
Nyní vymyslel další obstrukci, když vyžaduje zaplatit poplatek za skenování jim vytištěného dokumentu.
JL
počítá se datum podání žádosti (zda informace k tomuto datu existují - elektronicky či papírově)
žádejte výslovně o původní textovou podobu dokumentu v elektronické podobě (tedy nikoli o rozmazaný naskenovaný obrázek), požadovaná forma je pro povinný subjekt závazná
dnes vám OCR přečte ledacos, jen je to zbytečně pracné, když to má úřad již v el. formě
obstrukcí je k dispozici celá řada a sankce za nedodržení zákonné lhůty žádné vlastně nejsou (musíte podat stížnost, příp. odvolání, čekat na jejich (ne)předložení a pak urgovat vyřízení u nadřízeného orgánu atd.)