Agenda, kterou popisujete - pravidelné revize na mostních konstrukcích – není agendou v rámci samosprávy, ale je službou, kterou si samospráva pro své potřeby sjednává u soukromého subjektu. Je to stejné, jako když si u stavební firmy objedná stavbu školy.
Po těchto soukromých dodavatelích nelze žádat informace podle Infozákona, neboť nejsou povinnými subjekty. Jedině že by některý byl veřejnou institucí – viz dále.
Pokud máte názor, že jimi dodaná služba, dílo, produkt není kvalitní, pak je jedinou cestou přinutit objednatele – samosprávu, aby po svém dodavateli vymáhala kvalitní produkt nebo odstranění jeho vad. Takový požadavek může vznést jak občan, tak i člen zastupitelstva, ten bude mít přirozeně trochu vyšší sílu požadavek prosadit.
Jiným směrem úvahy může být, pokud v oblasti stavební regulace existuje nějaký dohled nad kvalitou takovýchto revizních zpráv. Například zda jde o výkon znalecké činnosti, která podléhá nějaké certifikaci a je kontrolovatelná? Tuto oblast ale neznám.
K upřesnění terminologie ještě doplňuji, že „soukromá společnost“ nemůže vykonávat agendu v rámci samosprávy. Některé činnosti samosprávy může vykonávat veřejná obchodní společnost, například obcí ovládaná (vlastněná) s.r.o. nebo akciová společnost, případně nadace, nadační fond, ústav založený obcí, krajem. Dále může jít o příspěvkovou organizaci včetně škol anebo o školskou právnickou osobu. Těmto typům subjektů se ve smyslu § 2 odst. 1 Infozákona říká „veřejné instituce“. Obchodní společnost, která je samosprávou pouze většinově ovládaná (ale má též menšinového soukromého spoluvlastníka, akcionáře) se nazývá „veřejný podnik“ (např. ČEZ).
Všechny tyto typy subjektů nejsou soukromé, naopak jsou veřejné, jak jejich označení naznačuje. Skutečnost, že jsou založeny podle občanského zákoníku, který je dominantně úpravou soukromého práva, na věci nic nemění.
Lze po nich žádat informace podle Infozákona, jsou povinnými subjekty.
Leoš Paluzga
Podle mne je ta analogie se stavbou školy chybná, protože stavbu školy žádný zákon nenařizuje. Revize mostních objektů ve správě obce ale ano.
Nedá se říci, že ty posudky, které řeším, jsou nekvalitní. Jsou ale vůči obci jednoznačně schovívavé, proto její orgány nemají žádný důvod je u zhotovitele napadat. Revize totiž obsahují tvrzení "Údržba mostu je prováděna v rozsahu finančních možností správce objektu".
Tuhle větu ale napadám já, protože nikde ve vyhlášce 104/1997 ani v příslušné ČSN 736221 není napsáno, že ten, kdo revize provádí, má mít zároveň přístup k účetnictví obce a jejím auditům. Na základě čeho tedy ta firma tvrdí, že úržba byla prováděna v rozsahu finančních možností? Když např. na účtu obce jsou milióny, ale most se rozpadá?
Mé dotazy na ony společnosti tudiž jsou:
1. Proč se v posudcích tato věta opakuje, přestože příslušná ČSN nic takového nevyžaduje?
2. Na základě studia jakých dokumentů byl onen závěr o "finančních možnostech" učiněn?
Celá záležitost s revizemi má svou úlohu v soudním sporu, proto potřebuji validní informace, přičemž od současného zastupitelsta obce žádnou pomoc neobdržím.
Děkuji
LP