Povinný subjekt žádost odmítl na základě § 8a zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen "InfZ"). Z dotazu není patrné, zda se vypořádal s výjimkou z tohoto omezení podle § 8b InfZ, týkající se informací o příjemcích veřejných prostředků, kterými jsou bezpochyby i zaměstnanci KPR, když KPR představuje samostatnou kapitolu státního rozpočtu. Jméno a příjmení představují osobní údaje, o nichž zákon toto poskytnutí umožňuje (§ 8b odst. 3 InfZ).
V právu na informace platí zásada, že informace o platech zaměstnanců placených z veřejných prostředků (a jakýchkoli jiných osob placených za svoji činnost nejrůznější povahy z veřejných prostředků), se zásadně poskytují a jen výjimečně neposkytují. V pochybnostech je tedy na místě přiklonit se k poskytnutí, a nikoli k neposkytnutí informací. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22.10.2014, č.j. 8 As 55/2012-7, může neposkytnutí připadat v úvahu např. u osob vykonávajících u povinného subjektu činnosti pomocné nebo servisní povahy (např. údržba, úklid, závodní stravování). Naopak u vedoucích zaměstnanců budou informace poskytnuty vždy. Protože je zřejmé, že u povinného subjektu pracují zaměstnanci v obou kategoriích, měl povinný subjekt žádosti částečně vyhovět a odmítnout v rozsahu žádosti o osobní údaje těch zaměstnanců, u nichž v souladu se zákonem a judikaturou NSS vyhovět nelze.
Pokud jde o zaměstnance, jejichž osobní údaje jsou zveřejněny na webu www.hrad.cz, nepředstavuje to z pohledu práva na ochranu osobních údajů samo o sobě problém, protože tyto osoby mohly dát se zveřejněním souhlas. O osobách, které nejsou pouze na servisních pozicích, poskytne KPR údaje na žádost i bez souhlasu těchto osob. Dlužno dodat, že odůvodnění rozhodnutí citované v dotazu je svou bezobsažností na hranici nepřezkoumatelnosti či spíše za ní.
Proti rozhodnutí KPR se lze odvolat k vedoucímu KPR do 15 dnů od doručení rozhodnutí, a to odvoláním podaným v souladu s § 16 InfZ u KPR.
