Informance o výsledku přestupkového řízení

Libor Roubal

10. 9. 2015 | Počet zhlédnutí: 7999 | Počet komentářů: 1

Podával jsem oznámení o přestupku na městský úřad. Sousedka totiž opakovaně poškozovala oplocení mého pozemku a neoprávněně na něj vstupovala. Přestupková komise nějakým způsobem rozhodla, ale sdělila mi, že rozhodnutí je v přestupkovém řízení neveřejné a nemám právo ho znát ačkoliv já jsem byl poškozenou stranou i oznamovatelem. Je prosím toto rozhodnutí správné? Jak se vůči němu můžu bránit? Přijde mi těžko uvěřitelné, že nemám právo znát výsledek řízení v případě, že šlo o můj majetek.

Oldřich Kužílek

Poradce pro otevřenost veřejné správy

10. 9. 2015

Jelikož jste neuvedl, jakou formou jste o dané rozhodnutí žádal, tedy zda podle zák. č. 106/1999 Sb. (informační zákon), podle zák. č. 200/1990 Sb. (přestupkový zákon), nebo podle zák. č. 500/2004 Sb. (správní řád), nedokážeme Vám jednoznačně odpovědět.

i. Pokud jste o rozhodnutí, resp. informaci, jak bylo rozhodnuto (zda a příp. jaká byla uložena sankce) žádal podle informačního zákona, pak jste jistě měl alespoň nějakou informaci obdržet. Z rozsudku NSS č.j. 7 As 64/2013 plyne, že informace o přestupkovém řízení se poskytují, pouze s výhradou informací, které jsou obecně chráněny. Uvedený rozsudek uvádí: „Žádal-li tedy stěžovatel o poskytnutí kopie rozhodnutí o přestupku, pak správní orgány měly postupovat výše uvedeným způsobem a kopii tohoto rozhodnutí v anonymizované podobě mu poskytnout.“ I v případu dle tohoto rozsudku šlo o osobu přestupce, kterou žadatel o informaci identifikoval, přesto NSS uvážil, že je třeba poskytnout anonymizovaný dokument, u kterého si samozřejmě žadatel dovodí, koho se týká, avšak neseznámí se například s datem narození, přesnou adresou bydliště, rodným číslem či dalšími osobními údaji.

Obranou je odvolání podle § 16 informačního zákona. Je třeba v něm odkázat na uvedený rozusudek.

ii. Pokud jste o informace žádal podle § 67 odst. 4 přestupkového zákona, záleží na více okolnostech, zda byste měl na tuto informaci právo, a tedy zda bylo rozhodnutí přestupkové komise správné. První podmínkou je, abyste již při činění oznámení přestupku požádal o informování o opatřeních, která ve věci oznamovaného přestupku budou učiněna. Druhou podmínkou je, aby rozhodnutí o tomto přestupku bylo vydáno do 30 dnů od učinění oznámení. Cit. ust. je sice možné vykládat i dalšími, pro Vás příznivějšími způsoby, toto je však výklad převažující (viz Jemelka, L., Vetešník, P. Zákon o přestupcích a přestupkové řízení. Komentář. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2013, 632 s.).

Obrana je nejspíše možná pouze žalobou na ochranu před nezákonným zásahem podle § 81 a násl. zák. č. 150/2002 Sb.

iii. Konečně, pokud jste o tyto informace žádal podle správního řádu, resp. jste chtěl podle § 38 odst. 2 správního řádu nahlédnout do přestupkového spisu, vyvstává především otázka, zda jste účastníkem řízení (řízení o přestupku). Dle § 72 písm. b) z.č. 200/1990 Sb. ,,účastníkem řízení je poškozený, pokud jde o projednávání náhrady majetkové škody způsobené přestupkem". Pokud se tedy v řízení projednávala i náhrada majetkové škody, jste v tomto rozsahu účastníkem. Formulace zákona však je mlhavá v tom, zda takový účastník smí nahlížet do spisu i v části, která se týká vlastního projednání zavinění přestupku a udělení sankce. Pokud by tomu tak nebylo, musel byste prokázat právní zájem nebo jiný vážný důvod pro to, aby Vám byl přístup do spisu poskytnut. Ten lze spatřovat v tom, že jako opakovaně poškozený máte zájem vědět, zda jednání sousedky bylo shledáno jako přestupek. Pokud byste se chtěl pustit touto cestou, analogicky by snad bylo možné odkazovat se též na § 65 odst. 1 zák. č. 141/1961 Sb. (trestní řád).

Obrana je pak možná odvoláním proti odepření nahlížet do spisu a následně žalobou proti rozhodnutí správního orgánu dle § 65 a násl. zák. č. 150/2002 Sb.

iv. Závěr

Je třeba trvat na žádosti o informace podané podle Infozákona, v případě odmítnutí podat odvolání, argumentovat uvedeným rozsudkem NSS.

Případně lze volit alternativní postup: Poproste někoho ze svého okolí (nejlépe ne příbuzného), aby podal na obecní úřad svým jménem žádost o informace podle zák. č. 106/1999 Sb., přičemž bude žádat právě o ty informace, které Vás zajímají, ale žádost bude koncipována obecně, tedy tak, aby požadované informace nebylo možné považovat za osobní údaje. Žádost může znít např. takto: "Žádám o poskytnutí informací, jak byly vyřízeny přestupky, které byly přestupkové komisi města X oznámeny fyzickými osobami v měsíci Y roku Z, i s druhem a výší případně uložených sankcí."

Z takto získaných informací pravděpodobně již snadno dovodíte, jak bylo o přestupku Vaší sousedky rozhodnuto. Pokud žijete ve velkém městě, případně můžete žádost ještě více konkretizovat, např. budete žádat o zmíněné informace týkající se pouze přestupků proti majetku, anebo budete žádat taktéž o datum oznámení přestupku atp.

JL

  • 10. 10. 2015
  • Praha

příklad zveřejnění přestupkového řízení:

http://www.praha.eu/public/9b/62/36/2094379_617747_priloha_c._1.pdf

Vkládat reakce mohou jen přihlášení uživatelé!
Nemáte ještě u nás účet? Zaregistrujte se!

Nenašli jste odpověď na váš problém? Nezoufejte, popište nám
ho a my vám odpovíme.

Souhlasíte, že úřady nemají občanům nic tajit?

Donoři

V minulosti podpořili také

RSJ SCIO GopayFond Otakara MotejlaUS embassy