Ze stručně a mlhavě popsané situace se zdá, že jde o provádění stavby na zakázku a nejspíše postavení obce jako stavebníka. Uvedená právnická osoba nejspíše bude dodavatel stavby anebo jiná dotčená osoba. Není jasné, zda dožádaným povinným subjektem je obec jako stavební úřad.

Pokud tedy jde o dokumentaci stavby, včetně protokolu z kontrolní prohlídky stavby, prováděné v samostatné působnosti obcí, pak jde o informace, vztahující se k její působnosti, z nichž by v zásadě měla poskytovat.

Výjimka z poskytování informací, které obec má k disposici, stanovená v § 11 odst. 1 písm. a), která je nejspíše odůvodněním odmítnutí žádosti míněna, uvádí, že se informace neposkytne, pokud „jde o informaci vzniklou bez použití veřejných prostředků, která byla předána osobou, jíž takovouto povinnost zákon neukládá, pokud nesdělila, že s poskytnutím informace souhlasí“.

Mlhavě naznačený příběh odmítnutí žádosti nejspíše leží velmi blízko hraně, za kterou již obec informace není povinna poskytnout. Jde natolik o specifickou situaci, že není snadné jednoznačně odpovědět. Nicméně se přikláním k názoru, že (s výhradou velmi nejasně nastíněných okolností případu v dotazu) má žadatel právo tuto informaci obdržet a že rozhodnutí povinného subjektu je nesprávné.

Kumulativní podmínky výjimky z povinnosti informace poskytnout jsou v tomto případě tři:

1. informace vznikla bez použití veřejných prostředků
2. informaci povinnému subjektu předala osoba, jíž takovouto povinnost zákon neukládá
3. předávající osoba nesdělila, že s poskytnutím informace souhlasí.

U všech podmínek lze najít dostatečné argumenty, že nejsou splněny, přitom k vyloučení této výjimky postačí vyloučit byť i jen jednu z podmínek.

Ad 1. Pokud jde o stavbu, prováděnou na objednávku povinného subjektu (tedy za veřejné prostředky), provádí všechny činnosti dodavatel za veřejné prostředky. V rámci sjednané ceny stavby totiž nutně musí počítat i s prostředky například na provádění kontrolních prohlídek stavby a na vyjadřování se k nim. Požadovaný protokol z kontrolní prohlídky stavby tedy vznikl za veřejné prostředky.

Ad 2. Obdobné či blízké, nikoli však totožné situace byly již několikrát předmětem soudního přezkumu. Na stranu toho, že podmínka je splněna (tedy ve výsledku při splnění ostatních podmínek k nutnosti žádost odmítnout) se soud přiklonil v případě, kdy šlo o povinnost třetí osoby doložit spolufinancování projektu – pak dle soudu nebyla třetí osoba povinna doložit to určitým konkrétním dokumentem (jak učinila úvěrovou smlouvou) a povinný subjekt takový dokument obdržel od třetí osoby skutečně dobrovolně a nemohl jej tedy poskytnout žadateli dle Infozákona (rozsudek NSS č. j. 9 As 101/2011-108). De facto v takovém případě ale nešlo o samotnou informaci ("jest doloženo spolufinancování"), ale o dokument, jímž tato informace je prokázána.

Naopak se soudy přiklonily k tomu, že podmínka není splněna (a k povinnosti poskytnout předanou informaci) tehdy, pokud zákon sice dává možnost třetí osobě zvážit, zda bude u povinného subjektu iniciovat určitý postup (např. podá žádost, jíž bude zahájeno správní řízení), pokud tak ovšem učiní, musí k žádosti přiložit zákonem nebo na jeho základě rozhodnutím specifikované informace, obvykle v podobě různých příloh apod. (rozsudek MS v Praze č. j. 11 Ca 100/2009-39, rozsudek NSS č. j. 1 As 73/2013-36). Této situaci se jeví velmi blízká situace popsaná v dotazu, kdy pravděpodobně dochází ke kontrolním prohlídkám, upraveným v § 133 a násl. stavebního zákona. Pokud dodavatel stavby ke kontrolní prohlídce podal vyjádření, považuji to za právem předpokládaný postup, který sice tato osoba učinit nemusí, ale pokud se k tomu rozhodne, postupuje zákonem specifikovaným postupem, byť i jen podle obecných zásad správního řízení (srov. např.  SpŘ § 4 odst. (4): Správní orgán umožní dotčeným osobám uplatňovat jejich práva a oprávněné zájmy.)

Ad 3. Soudy dovodily, že již přihlášením se do veřejné soutěže o zakázku (či např. nájem) dává uchazeč souhlas konkludentně s tím, že budou známy podmínky jeho nabídky v soutěži, a to i tehdy, pokud nevyhraje a ani se tak nestane příjemcem veřejných prostředků (rozsudek NSS č. j. 10 As 59/2014-41). V popsané situaci (pokud ji lze dobře rozumět) by šlo o okolnost efektivity vynakládání veřejných prostředků, protože vyjádření ke kontrolní prohlídce stavby v případě, že objednatelem je veřejný subjekt, nemůže představovat nic jiného. I zde tedy lze dovodit, že již vstoupením do soutěže dodavatel souhlasil s tím, že okolnosti stavby budou pod veřejným dohledem a tedy i otázky vyjádření ke kontrolní prohlídce musí být veřejné.

Závěr: I když je daný případ blízko hranici mezi přístupností a nepřístupností informací a přesně takováto situace zatím nebyla soudy posuzována, doporučuji se proti rozhodnutí povinného subjektu bránit opravným prostředkem (odvolání) a použít uvedenou argumentaci.

Žaloba nyní není namístě, je nutno nejprve vyčerpat řádné opravné prostředky. Až v případě, kdy nadřízený orgán nevyhoví, bude jistě vhodné obrátit se na soud, aby tuto situaci prozkoumal.

Odvolání je nutno podat do 15 dnů od oznámení rozhodnutí o odmítnutí žádosti. Podává se k povinnému subjektu, který buď plně vyhoví, anebo je povinen do 15 dnů předat odvolání nadřízenému orgánu.

Vzorovou podobu odvolání najdete ZDE.