Je možné podat žádost o informaci k policii ČR (příslušný útvar), zda probíhá trestní řízení či přestupkové řízení v této věci. Žádost by se pak měla strukturovat podle odpovědi na první otázku a požádat o nějaké základní informace o takovém případně probíhajícím řízení.
V trestním řízení může Policie poskytnout informace na základě § 8a odst. 3 trestního řádu:
Orgány činné v trestním řízení informují o své činnosti veřejnost poskytováním informací podle odstavce 1 veřejným sdělovacím prostředkům; poskytnutí informací odepřou z důvodů ochrany zájmů uvedených v odstavcích 1 a 2. Vyhradí-li si v přípravném řízení státní zástupce právo poskytnout informace o určité trestní věci, může je policejní orgán poskytnout jen s jeho předchozím souhlasem.
Přitom podle odst. 1 téhož ustanovení je okruh informací takovýto:
Při poskytování informací o své činnosti veřejnosti orgány činné v trestním řízení dbají na to, aby neohrozily objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení, nezveřejnily o osobách zúčastněných na trestním řízení údaje, které přímo nesouvisejí s trestnou činností, a aby neporušily zásadu, že dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem není vina vyslovena, nelze na toho, proti němuž se vede trestní řízení, hledět, jako by byl vinen (§ 2 odst. 2). V přípravném řízení nesmějí zveřejnit informace umožňující zjištění totožnosti osoby, proti které se vede trestní řízení, poškozeného, zúčastněné osoby a svědka.
§ 11 odst. 4 InfZ vylučuje poskytování informací podle tohoto zákona o svobodném přístupu k informacím v případě probíhajícího trestního řízení. Judikatura Nejvyššího správního soudu nicméně tuto zdánlivě bezvýjimečnou výluku z poskytování informací „prolomila“, a to především v rozsudku ze dne 1. prosince 2010, č. j. 1 As 44/2010-103:
Povinné subjekty neposkytnou informace o probíhajícím trestním řízení (§ 11 odst. 4 písm. a) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím) pouze poté, co zváží, nakolik je důvod neposkytnutí informace vskutku ospravedlněn naléhavou společenskou potřebou. Tou bude pravidelně zájem státu na tom, aby poskytnuté informace neohrozily objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení, nezveřejnily o osobách zúčastněných na trestním řízení údaje, které přímo nesouvisejí s trestnou činností, a aby neporučily zásadu, že dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem není vina vyslovena, nelze na toho, proti němuž se vede trestní řízení, hledět, jako by byl vinen. Povinný subjekt vezme v potaz též ochranu práv a svobod druhých, např. obětí trestného činu (srov. § 8a odst. 1 trestního řádu).
Informace se tedy lze dožadovat s odkazem na tento rozsudek.
Pokud by šlo o přestupkové řízení, povinné subjekty obvykle odepírají poskytovat informace. Ovšem v případě, kdy nejde o osobní údaje, ale např. o obecné sdělení, že takové řízení probíhá, v jaké je fázi apod., by informaci měly poskytnout.
Aktualizace 2014/12: Měly by poskytnout i základní osobní údaje v rozsahu obdobném, jako podle trestního řádu (viz výše), a to na základě analogie přestupkového a trestního řízení.
