Doručovací adresa a její soustavné nedodržování

Jiří Sedláček

3. 5. 2016 | Počet zhlédnutí: 2885 | Počet komentářů: 1

K příspěvkové organizaci kraje Vysočina jsem podával Žádost o informace (platy zaměstnanců příspěvkovky). Jak v první instanci, tak i v odvolání jsem zadával doručovací adresu (v první instanci e-mail, v druhé poštovní adresu odlišnou od trvalého bydliště + e-mail).

Žádost jsem adresoval na Kraj Vysočina, ten mě informoval o tom, že podává žádost dál - nicméně mě informoval na adresu trvalého bydliště (kde navíc v adrese byl titul mého otce, ne můj, titul v žádosti nebyl nikdy uveden! Lustrovali si mě?)

Odpověď od příspěvkovky dorazila taktéž na adresu trvalého bydliště. 

V odvolání jsem postupoval ku ministerstvu prostřednictvím kraje Vysočina, ten mě informoval o předání k příspěvkovce (proč zde, bude o sobě rozhodovat opět příspěvkovka?) a opět na adresu trvalého bydliště - ne na doručovací adresu.

Jak mám postupovat, aby doručovací adresa byla správně použita a případně, kam se mám obrátit v případě, že to bude opravdu špatně a došlo k porušení zákona (jak se domnívám, že došlo).

Oldřich Kužílek

Poradce pro otevřenost veřejné správy

4. 5. 2016

Podobný případ zatím není zachycený v rozsudcích soudů, Infozákon ho samozřejmě dopodrobna neupravuje. Ani komentářová literatura situaci nijak nepředjímá.

Je zjevné, že postup povinného subjektu (příspěvkovky) i nadřízeného orgánu (krajský úřad) je chybný. Otázkou je, jak je přinutit ke správnému postupu.

Oba zákony, podle kterých se postupuje, tj. pro podání žádosti, případně pro doručení informace (InfZ) i pro podání odvolání či pro doručení rozhodnutí o něm (Správní řád) výslovně umožňují žadateli uvést tzv. doručovací adresu, která může být odlišná od adresy trvalého pobytu, a dokonce může být elektronickou adresou.

Ani jeden z těchto zákonů však nestanoví výslovně a jednoznačně, že správní orgán je povinen doručovat na tuto adresu, byť to zřetelně plyne z kontextu.

Postup obrany před takovým chybným postupem proto podle mého soudu spočívá v tom, že žadatel reaguje pouze na doručení na doručovací adresu, kterou uvedl. Zásilky doručené na jiná místa nebere v potaz (odhlížím od toho, zda se s nimi ve skutečnosti seznámí, ale zatají to). Pak postupuje jako v běžném případě, kdy povinný subjekt nebo nadřízený orgán zůstávají v nečinnosti: po uplynutí lhůty pro poskytnutí informace podá stížnost pro nečinnost, případně po uplynutí lhůty pro rozhodnutí o odvolání podá k nadřízenému orgánu krajského úřadu žádost o opatření proti nečinnosti. V těchto řízeních se pak problém vyjeví – povinný subjekt (nadřízený orgán) bude uvádět, že na žádost odpověděl (odeslal rozhodnutí o odvolání), nebudou to však moci dokázat, protože doručovaly na nesprávnou adresu. Vtip je trochu v tom, že podle § 20 odst. 1 SpŘ „fyzické osobě lze však doručit, kdekoli bude zastižena“. Pokud by tedy žadatel přiznal, že i na jinou adresu mu písemnost byla doručena, nemohl by se domáhat nápravy.

V těchto řízeních o nečinnosti by měl nadřízený orgán (vůči příspěvkovce KrÚ, vůči KrÚ ministerstvo vnitra) uložit vyřídit žádost resp. opatření k odstranění nečinnosti. Rozhodnutí těchto nadřízených orgánů by měla obsahovat i pokyn k tomu, aby písemnosti byly doručena na uvedenou doručovací adresu.

Co se týče lustrace, tj. zjištění údajů o adrese z evidence obyvatel, pak je situace asi také poněkud nepřehledná nebo na hraně. Krajské úřady jsou oprávněny užívat tyto údaje na základě § 94a zákona o krajích (Využívání údajů ze základních registrů). Toto využití je omezeno tak, že „lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.“. Daným úkolem bylo doručit odpověď na žádost, případně rozhodnutí o odvolání žadateli. K tomu nebylo třeba zjišťovat adresu trvalého pobytu.

Dále se zdá, že pokud na adresu, získanou z evidence obyvatel lustrací, doručovala i příspěvkovka, tak jí tyto údaje musel předat Krajský úřad, což by již dost zřetelně bylo porušením ochrany osobních údajů, protože údaje z evidence nemůže KrÚ předávat dalším subjektům bez právního důvodu.

V této věci by tedy bylo možné domáhat se nápravy podáním stížnosti k Úřadu pro ochranu osobních údajů. Jeho prověření věci, i kdyby snad neshledalo závažné porušení, by alespoň mohlo věc vyjasnit i pro KrÚ.

Vkládat reakce mohou jen přihlášení uživatelé!
Nemáte ještě u nás účet? Zaregistrujte se!

Nenašli jste odpověď na váš problém? Nezoufejte, popište nám
ho a my vám odpovíme.

Souhlasíte, že úřady nemají občanům nic tajit?

Donoři

V minulosti podpořili také

RSJ SCIO GopayFond Otakara MotejlaUS embassy