Argumentace povinného subjektu, na základě které tvrdí, že text odvolání je autorským dílem advokáta je irelevantní. 

Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském ve svém ustanovení § 2 vymezuje co je autorským dílem. Odvolání jako takové do něj samozřejmě nepatří. 

Klíčovým pojmem pro existenci autorství je „jedinečnost“. To je v rozporu se smyslem právního rozboru (posudku). Jeho cílem totiž je předvídat názory, které v dané věci případně zaujmou jiné orgány veřejné moci, zejména soudy. Jedinečnost tedy nemůže být obsažena v samotném věcném obsahu právního rozboru, protože věcný obsah musí co nejpřesněji vystihnout skutečnosti, které již před tímto rozborem jsou formulovány v právním řádu. Protože právní řád ve své psané formě je výsledkem vědomé lidské činnosti, navíc je zapsán pomocí jazyka a obligatorně též zveřejněn, není udržitelná ani představa, že by se jedinečností mínilo „objevení“ určitých, dosud nezmiňovaných vztahů. Tím se „objevnost – jedinečnost“ v rovině právní analýzy odlišuje například od vědeckého objevu či literárního díla, u kterých sice to nové, co autor vytvoří, zde též latentně bylo přítomno, ale nikoli v materii tak uspořádané a jazykově již formulované, jako je psané právo. 

Argumentací, že vypracované odvolání je autorským dílem bychom ad absurdum dospěli k závěrům, že jakákoliv žaloba, podání nebo vyjádření spadají pod ochranu zmíněného zákona , což je nesmysl. 

Pokud bychom připustili, že jde o autorské dílo, lze proti domněnce, že by poskytnutí kopie vyjádření bylo zásahem do autorského práva , postavit § 30 autorského zákona, který jasně uvádí, že pokud se zhotoví kopie díla pro osobní potřebu, nezasahuje se tak do autorského práva. Jde o tzv. volné užití. 

Platí tedy, že bylo třeba podat odvolání a právní cestou vyvrátit tuto mylnou argumentaci povinného subjektu. Proto byste měli podat odvolání proti rozhodnutí povinného podle ustanovení § 16 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. 
(zodpovězeno ve spolupráci se stážistou: Sandro Grof)