Akreditační komise MŠMT
Jiří Vedral
10. 5. 2015 | Počet zhlédnutí: 1967 | Počet komentářů: 1
Je Akreditační komise MŠMT také povinným subjektem dle zákona o svobodném přístupu k informacím?
Dobrý den,
akreditační komise sama sebe považuje za orgán veřejné moci (viz zde), nezávislý orgán (viz zde) apod. Pokud se ale AK považuje za OVM, šance, že se bude rovněž považovat za povinný subjekt, existuje.
S ohledem na závaznost Vámi zmíněného výstupu AK (§ 79/5/f) však na její povahu OVM, resp. státního orgánu, lze usuzovat, jelikož státní orgán nemusí o právech a povinnostech FO a PO rozhodovat přímo; postačí, pokud o těchto bude rozhodovat zprostředkovaně (např. prostřednictvím závazných stanovisek ve smyslu SŘ). Nicméně „pravomoc“ AK plyne nejen z § 79/5/f, ale také např. z § 23/3, kdy si lze představit, že AK bude nevynesením podmiňujícího stanoviska „vetovat“ zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení fakulty. Další taková kvazioprávnění AK viz § 39/8/a, § 82/6/d atp.
Co je však účelem InfoZákona? Účelem je umožnit veřejnosti účinný dohled nad výkonem veřejné správy tam, kde na tom lze shledat převažující veřejný zájem.
Proto máme za to, že pokud má AK ze zákona funkci správce a znalce kvality vysokého školství (nehledě na to, že její výstupy jsou de facto a v nejednom případě i de iure pro MŠMT jako ústřední správní orgán pro oblast školství závazné), je nutné posuzovat její povahu, minimálně pro účely InfoZákona, materiálně a odhlédnout tak od teoretických nejasností, zaměřit se na účel InfoZákona a AK pod pojem povinný subjekt podřadit. Dospíváme k závěru, že AK rozhoduje (ačkoliv to pro každého právníka nemusí naplňovat znaky rozhodování dle SŘ), když má ze zákona několik oprávnění, jejichž (ne)výkon může mít citelné dopady do právní sféry soukromých osob. I kdybychom k takovému závěru nedospěli, měli bychom za legitimní názor, že je povinným subjektem, jelikož veřejný zájem na transparentnosti její činnosti je s ohledem na důležitost řádného výkonu její funkce jasně viditelný, a proto bych ji podřadil např. pod pojem veřejná instituce.
Při podání žádosti lze však doporučit, pokud žadatel na odpověď spěchá, předejít případnému sporu v tomto smyslu tím, že se stejná žádost podá k AK i cestou MŠMT, v níž by se mělo uvést, že jde o "zdvojenou" žádost podanou takto z důvodu procesní úspornosti a opatrnosti, protože není předem zřejmé, zda bude AK považována za samostatný povinný subjekt.
Právníci a studenti vyšších ročníků práv - pošlete nám
e-mail