Ako je riešená ochrana proti nečinnosti?

Kamil

2. 8. 2017 | Počet zhlédnutí: 185 | Počet komentářů: 1

Zdravím, mám čisto teoretickú otázku. Pre upresnenie, zaujíma ma situácia v ČR. Podám žiadosť o informáciu povinnému subjektu, ten mi požadovanú informáciu do 15 dní neposkytne a nevydá rozhodnutie o odmietnutí žiadosti. Podám teda sťažosť podľa § 16a odst. 1 písm. b) InfZ, ale aj nadriadený (odvolací) orgán zostane nečinný a nevydá žiadne rozhodnutie o sťažnosti. Ako sa dá v tomto prípade brániť?

V úplne pôvodnej verzii infozákona č. 106/1999 Sb. boli ustanovenia o fiktívnom rozhodnutí o odmietnutí žiadosti a o odmietnutí odvolania voči fiktívnemu rozhodnutiu o odmietnutí žiadosti, ak povinný subjekt ostane nečinný. Toto však bolo zrušené novelou č. 61/2006 Sb. a nahradené práve tými sťažnosťami.

Ďakujem za odpoveď. Dúfam, že nevadí, že píšem v slovenčine.

Oldřich Kužílek

Poradce pro otevřenost veřejné správy

5. 8. 2017

V popsaném případě nečinnosti povinného subjektu a zároveň navazující nečinnosti nadřízeného orgánu je možné podat žalobu proti nečinnosti. Žadatel nemusí zjišťovat, zda povinný subjekt předal stížnost nadřízenému orgánu a zda tedy jde o nečinnost „vědomou nebo nevědomou“, podává totiž přímo proti povinnému subjektu žalobu proti nečinnosti (§ 79 a následující soudního řádu správního) a žádá po soudu, aby povinnému subjektu nařídil vyřídit žádost. Takovýto příkaz soudu je pak exekučně vymahatelný. Tento postup zpravidla vede k překonání nečinnosti povinného subjektu, avšak samozřejmě nemusí hned vést k poskytnutí informace, protože povinný subjektu může příkaz soudu splnit i tak, že vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti nebo její části, či poskytnout jen část žádosti a zbytek nevyřídit (což by vedlo ke stížnosti podle § 16a odst. 2 písm. c) InfZ).

Původní ustanovení o fiktivním rozhodnutí byla nutná, protože v té době ještě nebyl přijatý soudní řád správní a neexistovala možnost žaloby proti nečinnosti. Fakticky jde ale vlastně o stejný postup, jako nyní, pouze se opravný prostředek jmenuje „stížnost“, zatímco dříve šlo o „odvolání proti fiktivnímu rozhodnutí“. Takové odvolání však vedlo pouze ke zrušení takového fiktivního rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost, aniž soud přikazoval vyřízení žádosti. Podstatnou změnou tak ve skutečnosti bylo zavedení možnosti soudu v novém SŘS  přikázat v řízení proti nečinnosti vyřídit žádost (§ 81 odst. 2 SŘS: „soud uloží rozsudkem správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu, ne však delší, než kterou určuje zvláštní zákon“).

Vkládat reakce mohou jen přihlášení uživatelé!
Nemáte ještě u nás účet? Zaregistrujte se!

Nenašli jste odpověď na váš problém? Nezoufejte, popište nám
ho a my vám odpovíme.

Souhlasíte, že úřady nemají občanům nic tajit?

Donoři

V minulosti podpořili také

RSJ SCIO GopayFond Otakara MotejlaUS embassy