Prosím o radu, zda je město povinným subjektem při poskytování informací o městských...

MirekK

5. 3. 2014 | Počet zhlédnutí: 1437 | Počet komentářů: 1

Prosím o radu, zda je město povinným subjektem při poskytování informací o městských organizacích.
Na vysvětlenou: Po obci jsme žádali seznam dodavatelů služeb dvou městských společností, jedné příspěvkové organizace (technické služby) a jedné akciovky s účastí města (dopravní podnik).
Z města dorazila odpověď o odložení žádostí s odůvodněním, že město není v tomto povinným subjektem. Mám ovšem za to, že město jako zřizovatel (spoluzakladatel) oněch organizací dotazováno býti může.
Prosím o Váš názor, zda je odpověď ze strany města v souladu s příslušným zákonem.

Oldřich Kužílek

Poradce pro otevřenost veřejné správy

9. 4. 2014

Otázka, "zda je město povinným subjektem při poskytování informací o městských organizacích" není správně položená. Město je povinno poskytovat informace, které má.

V tomto případě asi půjde i o konkrétní formulaci žádosti.
1) Platí, že uváděné organizace (městské společnosti, příspěvková organizace (technické služby) a akciovka s účastí města (dopravní podnik) jsou samy o sobě povinnými subjekty a je správné podávat žádosti k nim. Jde o veřejné instituce, přičemž v případě akciovky (která jak uvádíte není 100% vlastněná městem) je rozhodné, zda u ní převládají znaky veřejné instituce, což v zásadě znamená, zda je městem ovládána.

2) Nic nebrání podat žádost k městu, ovšem samozřejmě s tím, že je otázka, zda požadované informace, týkající se těchto veřejných institucí, vůbec má. Pokud je nemá, mělo by žádost odložit s odůvodněním, že je nemá k disposici (tzv. neexistující informace). To může být formulováno i tak, že "se nevztahují k jeho působnosti".

3) Pokud město uvádí, že informace se nevztahují k jeho působnosti (že je nemá), půjde jen o to, zda máte důkazní prostředky, že požadované informace město ve skutečnosti má, ať už z jakéhokoliv důvodu (třeba je projednával příslušný výbor, úřad si je pravidelně vyžaduje apod.).

4) Je-li to tak, že máte jistotu, že úřad informace má, je správným postupem podat stížnost. Z hlediska žadatele se totiž jedná o nečinnost povinného subjektu při vyřízení žádosti ve smyslu § 16a odst. 1 písm. b).
S podáním stížnosti výslovně počítá i ustanovení § 16a odst. 3 písm. a), které upravuje počítání lhůty pro podání stížnosti v případě odložení podle § 14 odst. 5 písm. c). Stížnost je třeba podat do 30 dnů od doručení sdělení. Ve stížnost je třeba uvést důkazní prostředky, proč se domníváte, že informace úřad má, a opřít ji o skutečnost, že úřad ve lhůtě ani žádané informace nevydal, ani nevydal rozhodnutí o odmítnutí žádosti.

Poznámka: Existují také právní názory, že sdělení je fakticky rozhodnutím, jak dovodila judikatura: rozsudek NSS ze dne 26. 4. 2011, č. j. 8 As 51/2010-126 a rozsudek NSS ze dne 22. 9. 2011, č. j. 6 Ans 7/2011-94). Zohlednit lze i právní názory k odkládání žádosti pro nezaplacení úhrady nákladů podle § 17 odst. 5, kde je k disposici usnesení zvláštního senátu ze dne 15. 9. 2010, č. j. Konf 115/2009-34 a usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 9. 2010, č. j. 2 As 34/2008-90), podle kterých je nutné v současnosti považovat i odložení žádosti podle § 14 odst. 5 písm. c) za rozhodnutí ve smyslu § 65 s. ř. s.
Odložení žádosti je v tomto případě provedeno písemným sdělením namísto usnesením podle správního řádu, který není při odkládání žádosti aplikovatelný (viz § 20 odst. 4 InfZ).
Ovšem, jak uvádím výše, jelikož § 16a výslovně upravuje postup po tomto sdělení při použití stížnosti, je třeba použít stížnost.

Vkládat reakce mohou jen přihlášení uživatelé!
Nemáte ještě u nás účet? Zaregistrujte se!

Nenašli jste odpověď na váš problém? Nezoufejte, popište nám
ho a my vám odpovíme.

Souhlasíte, že úřady nemají občanům nic tajit?

Donoři

V minulosti podpořili také

RSJ SCIO GopayFond Otakara MotejlaUS embassy