Jak postupovat po uplatnění stížnosti dle §16a

Jitka Limberková

12. 8. 2016 | Počet zhlédnutí: 1565 | Počet komentářů: 1

Prosím Vás o poskytnutí rady ohledně dalšího postupu poté, co již byla aplikována stížnost podle § 16a zákona č. 106/1999 Sb. a povinný subjekt zareagoval po uplynutí sedmidenní zákonné lhůty tak, že místo aby stížnost předal nadřízenému orgánu, tak mně opět poskytl pouze částečnou odpověď.   Níže uvádím časovou posloupnost kroků, které byly v dané záležitosti učiněny:    4.7.2016 jsem požádala obecní úřad o poskytnutí informace dle zákona č. 106/1999 Sb. 13.7.2016 jsem obdržela neuspokojivou odpověď, která byla značně vyhýbavá a spíše neřešila moji žádost o informaci. 29.7.2016 jsem podala stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace podle § 16a zák. č. 106/1999 Sb. 8.8.2016, čili po deseti dnech, jsem obdržela odpověď od povinného subjektu - obecního úřadu. Obsah této odpovědi řešil moji žádost o informaci opět pouze částečně. Obecní úřad však navíc při vyřizování stížnosti na postup nepostupoval v souladu s § 16a zák. č. 106/1999 Sb., jelikož se jal uspokojit moji stížnost již v době, kdy měla být postoupena k projednání nadřízenému orgánu.  V zákoně č. 106/1999 Sb. jsem se nedočetla, jak v takovém případě dále postupovat, abych se domohla uspokojivé odpovědi na podanou žádost o informaci, proto jsem se rozhodla požádat Vás o odbornou pomoc. Děkuji předem za Váš čas věnovaný odpovědi.

Oldřich Kužílek

Poradce pro otevřenost veřejné správy

12. 8. 2016

V popsaném případě je třeba podat žádost o opatření proti nečinnosti povinného subjektu podle ustanovení § 80 SpŘ, které je přímo aplikovatelné na základě § 20 odst. 4 InfZ. Podá se k nadřízenému orgánu, tzn. ke krajskému úřadu. Žádost by měla uvést, že povinný subjekt zůstal při vyřízení stížnosti nečinný alespoň v části žádosti tak, že informaci v sedmidenní lhůtě neposkytl a z kontextu je zřejmé, že nepředal stížnost nadřízenému orgánu ani tak neučiní, žádost tedy není předčasná a nemá smysl, aby žadatel čekal, zda povinný subjekt stížnost předá a zda na ni nadřízený orgán do 15 dnů zareaguje..

Nadřízený orgán by měl u povinného subjektu prověřit, z jakého důvodu nedošlo k předání stížnosti a může za využití § 80 odst. 4 SpŘ povinnému subjektu uložit, aby stížnost nadřízenému orgánu v přiměřené lhůtě předal (lhůta by neměla být delší než 7 dní ode dne doručení opatření proti nečinnosti). Jestliže tak povinný subjekt neučiní, nadřízený orgán může rozhodnout o stížnosti pouze na základě tvrzení žadatele a jím doložených skutečností (stížnosti plně vyhovět). 

Nadřízený orgán pak přikáže povinnému subjektu vyřídit zbylou část žádosti (dosud neposkytnuté informace). K žádosti o opatření proti nečinnosti bude dobré přiložit text žádosti a informace, které již byly poskytnuty, aby bylo zřejmé, jakých informací se nečinnost týká.

Zároveň vedle uvedené žádosti o opatření proti nečinnosti povinného subjektu můžete podat i správní žalobu proti nečinnosti podle § 79 odst. 1 SŘS (Soudní řád správní), protože již podáním stížnosti byly vyčerpány prostředky ochrany před nečinností a je možno požadovat soudní ochranu. Předpokládám ale, že schůdnější a jednoduší bude první postup (oba postupy jsou možné zároveň, což je určitá zvláštnost informačního řízení). Teprve pokud by žádost o opatření proti nečinnosti nebyla spěšná, nebude již jiná cesta, než žaloba.

Předpokládám, že stížnost, kterou jste podala, byla stížností podle písm. c) v § 16a odst. 1, tedy že šlo o stížnost proti částečnému poskytnutí informace, nikoli podle písm. b) tedy proti úplné nečinnosti. To by totiž mohlo představovat problém, neboť povinný subjekt zčásti byl činný.

Vkládat reakce mohou jen přihlášení uživatelé!
Nemáte ještě u nás účet? Zaregistrujte se!

Nenašli jste odpověď na váš problém? Nezoufejte, popište nám
ho a my vám odpovíme.

Souhlasíte, že úřady nemají občanům nic tajit?

Donoři

V minulosti podpořili také

RSJ SCIO GopayFond Otakara MotejlaUS embassy