Přístup k informacím - Otevřená Společnost

zveřejňování dotazů a odpovědí na ně

Jiří Vedral

18. 9. 2015 | Počet zhlédnutí: 1934 | Počet komentářů: 2

Musí úřad zveřejňovat položené dotazy a odpovědi na ně podle 106/99 Sb?

Zde část dopisu ministerstva spravedlnosti:

Pokud jde o ustanovení § 5 odst. 3 InfZ, pak lze uvést, že Ministerstvo spravedlnosti ČR vychází nejen z textu InfZ, ale také z vlastní instrukce ze dne 24. 7. 2009 č.j. 13/2008- SOSV-SP, kterou se provádějí některá ustanovení InfZ, ve znění pozdějších změn. Konkrétně z ustanovení § 4 odst. 3 citované instrukce vyplývá, že informace poskytnuté jednotlivým žadatelům zveřejní povinný subjekt způsobem umožňujícím dálkový přístup jen tehdy, mají-li obecný význam pro širší okruh žadatelů. Dostupnost takto zveřejněných informací je třeba zajistit po dobu jednoho roku. Ministerstvo spravedlnosti ČR proto nezveřejňuje všechny informace poskytnuté na žádost, ale pouze takové informace, které splňují kritéria vymezená v citovaném ustanovení instrukce. Tyto informace jsou zveřejňovány na webových stránkách http://www.justice.cz, a to dle kontextu v jednotlivých sekcích, nikoliv tedy centrálně na jedné adrese. Text samotných žádostí o informace Ministerstvo spravedlnosti ČR nezveřejňuje, neboť taková povinnost z InfZ nevyplývá.

Oldřich Kužílek

Poradce pro otevřenost veřejné správy

19. 9. 2015

Úřad musí zveřejňovat položené dotazy a odpovědi na ně. I když to takto konkrétně a výslovně InfZ nestanoví (např. zveřejňovat i text žádostí, resp. jejich část, vyjadřující o které informace se žádá, anebo alespoň uvést stručně shrnutí předmětu žádosti), z kontextu a z principů dobré správy by se to mělo dovodit.

Naopak výklad MSp, že se zveřejní jen „mají-li obecný význam pro širší okruh žadatelů“ je svévolný a zřetelně v rozporu se zákonem. Ten totiž v § 5 odst. 3 uvádí výslovně výjimky z povinnosti zveřejnění, je tedy zjevné, že jiné výjimky zákon nepřipouští.

Bohužel však proti takto nesprávnému postupu není efektivní obrana. Nedovedu posoudit možnost obrany pomocí žaloby proti nezákonnému zásahu podle § 82 soudního řádu správního, protože ta vyžaduje přímý zásah proti stěžovateli.