Město porušilo svou povinnost podle § 5 odst. 3 InfZ zveřejnit na webu poskytnuté informace. Výjimka z této povinnosti se nemůže týkat případů, které město uvádí na základě citace z komentáře autorů Adama Furka a Lukáše Rothanzla z prostého důvodu: město tyto informace již před poskytnutím žadateli anonymizovalo, tudíž by v nich již neměly být žádné osobní údaje, podléhající ochraně podle argumentace, citované z uvedeného komentáře. Informace měly být zveřejněny včetně anonymizace, jak byly poskytnuty žadateli, protože i na postup při zveřejnění podle § 5 odst. 3 InfZ se uplatní princip selekce, stanovený v § 12 InfZ, tedy že povinný subjekt poskytne (tedy i zveřejní) informace po vyloučení těch, které je povinen chránit.

Navíc např. informace ad 1 (náklady na plot) vůbec žádné takové údaje neobsahují.

Jelikož nejste člen zastupitelstva, byly vám informace poskytnuty v tom rozsahu, v němž je možné je poskytnout každému.

Platí tedy, že každý povinný subjekt je povinen podle § 5 odst. 3 zákona o přístupu k informacím zveřejnit poskytnutou informaci na svém webu do 15 dnů od poskytnutí této informace.

Pokud tak nečiní, neexistuje bohužel přímý právní postup, jak plnění této povinnosti vymoci. Lze pouze podat k nadřízenému orgánu tohoto povinného subjektu podnět k nápravě nečinnosti, protože nesplnění této povinnosti má povahu nečinnosti. Nadřízený subjekt by pak měl povinnému subjektu nařídit odstranění této nečinnosti.

Na základě § 20 odst. 4 InfZ je dána možnost použít při postupu podle InfZ ustanovení správního řádu (dále SpŘ) o ochraně proti nečinnosti. Poskytováním informací se podle § 4 odst. 1 InfZ míní jak poskytování na žádost, tak také zveřejnění, tedy i aktivní zveřejnění „povinných informací“ podle § 5 InfZ.

Podle § 6 odst. 1 SpŘ je správní orgán povinen vyřizovat věci bez zbytečných průtahů a pokud správní orgán nečiní úkony v zákonem stanovené lhůtě, použije se ke zjednání nápravy ustanovení o ochraně před nečinností (§ 80 SpŘ).  Pokud povinný subjekt měl již dávno požadované informace zveřejnit, lhůta uplynula a lze podat žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti podle citovaného ustanovení.

Proto lze podat žádost o opatření proti nečinnosti povinného subjektu a nadřízenému správnímu orgánu v něm navrhnout přikázat nečinnému povinnému subjektu, aby ve stanovené lhůtě učinil potřebná opatření ke zjednání nápravy (§ 80 odst. 4 písm. a) SpŘ). Potřebným opatřením je zveřejnění povinných informací způsobem umožňujícím dálkový přístup podle § 5 odst. 1, 2 a 3 InfZ v souladu s Vyhláškou ministerstva informatiky č. 442/2006 Sb., kterou se stanoví struktura informací zveřejňovaných o povinném subjektu způsobem umožňujícím dálkový přístup. Konkrétně lze navrhnout, aby nadřízený orgán přikázal povinnému subjektu, aby na svých internetových stránkách ve lhůtě 15 dnů od doručení příkazu nadřízeného orgánu zveřejnil poskytnuté informace podle § 5 odst. 3, poskytnutí v tomto konkrétním případě.

Pokud byste chtěl poskytnutí informace zveřejnit sám na internetu, je třeba postupovat stejně, jako postupoval povinný subjekt při poskytnutí žadateli – anonymizovat informace v potřebném rozsahu. Při vlastním zveřejnění je odpovědnost na tom, kdo informace zveřejní, resp. zatím neznáme případ, kdy by soud řešil otázku, zda odpovědnost je na povinném subjektu, který již informace měl anonymizovat před poskytnutím žadateli.

V daném případě je zjevné, že povinný subjekt, město Blatná, anonymizoval poskytnuté informace nedostatečně. „Začernění“ provedl tak, že text pod ním je stále čitelný (stačí pasáž zkopírovat a vložit do jiného dokumentu). Proto při vlastním zveřejnění musím doporučit dokumenty anonymizovat tak, aby skutečně byly ochráněné ty osobní údaje, které (zejména v zápisech jednání rady města) jsou jejich součástí, ale jejichž zveřejnění na internetu by představovalo nepřiměřený zásah do soukromí. Jelikož posouzení těchto otázek není jednoduché, lze doporučit raději anonymizovat všechny osobní údaje osob jiných, než jsou pracovníci a funkcionáři města při výkonu své funkce.