Tyto procesní informace, nebo-li metadata, jsou informacemi jako každé jiné (ve smyslu § 3 odst. 3 InfZ. Chystaná novelizace InfZ by měla zavést povinnost povinných subjektů poskytnout metadata zároveň s poskytnutím požadované informace (nejsou-li žádána přímo metadata).

Tématicky jsou Vaše procesní potíže podobné níže popsanému případu:

1) Žalobce žádal informace podle zákona č. 106/1999 Sb. správu Obvodního soudu pro Prahu 3. 

Na postup správy Obvodního soudu pro Prahu 3 při vyřizování žádosti o informace podal žalobce stížnosti, kterou mělo vyřídit Ministerstvo spravedlnosti. 

Po marném uplynutí lhůt pro vydání rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti o vyřízení stížnosti podal žalobce podle § 80 odst. 3 zákona č.500/2004 Sb., správní řád žádost o opatření proti nečinnosti Ministerstva spravedlnosti. 

2) Poté, dne 3.5.2012, žalobce podal tři žádosti o poskytnutí informací. V těchto žádostech se vždy tázal: „kdy a jak vyřídil ministr spravedlnosti žádosti o opatření proti nečinnosti Ministerstva spravedlnosti…“ Žalobce tedy tímto podal nové samostatné žádosti o informace. V těchto nových samostatných žádostech o informace se žalobce nedomáhal rozhodnutí ve věci původních žádostí, nýbrž se ptal na datum a obsah rozhodnutí ministra spravedlnosti. Povinný subjekt byl nečinný, proto podal žalobce u povinného subjektu dne 22.5.2012 stížnost na postup při vyřizování žádostí o informace podle zákona č. 106/1999 Sb. Tato stížnost však nebyla v zákonné lhůtě vůbec vyřízena. Žalobce se tedy u Městského soudu v Praze dne 21.8.2012 domáhal vydání rozhodnutí ve věci ochrany proti nečinnosti žalovaného. Domáhal se poskytnutí informací, o které žádal dne 3.5.2012, domáhal se tedy odpovědi na otázku „kdy a jak vyřídil ministr spravedlnosti žádost o opatření proti nečinnosti Ministerstva spravedlnosti…“ 

Městský soud v Praze žalobu odmítá. Ve svém odůvodnění uvádí: „Byť žalobce nazval svůj dotaz na stav řízení žádostí o informaci dle zákona č. 106/1999 S., posouzeno podle obsahu, se jedná o dotaz [Dotaz zní: „kdy a jak vyřídil ministr spravedlnosti žádost o opatření proti nečinnosti Ministerstva spravedlnosti…“] na postup při vyřizování žádosti o opatření proti nečinnosti dle § 80 správního řádu.“ Jedná se zde o logický omyl soudu. Žalobce se neptá na postup, jaký ministr zvolil při vyřizování žádosti, ale na to, kdy ministr žádost vyřídil a jaký je obsah tohoto vyřízení. 

Navrhuji podat kasační stížnost podle § 103 odstavec 1 písmeno a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního. Tedy kasační stížnost z důvodu nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. 

Informace kdy a jak vyřídil ministr spravedlnosti žádosti o opatření proti nečinnosti Ministerstva spravedlnosti, o které jste žádal dne 3.5.2012, by Vám měly být poskytnuty. 

Pokud podáte kasační stížnost v této věci, měl byste se tedy dozvědět, kdy a jak ministr žádost vyřídil. Nemusíte se ale dozvědět ty informace, o které jste žádal původně, tedy informace od správy Obvodního soudu pro Prahu 3, pro získáních takových informací byste musel postupovat jinak. 

(zodpovězeno ve spolupráci se stážistkou: Jana Volková)