Přístup k informacím - Otevřená Společnost

Žádost e-mailem údajně nedošla

Emil

8. 9. 2016 | Počet zhlédnutí: 1912 | Počet komentářů: 1

Dne 16. 8. 2016 jsem v souladu se zák. č. 106/1999 Sb. podal žádost o informace u povinného subjektu. Žádost byla zaslána na e-mailovou adresu, kterou má tento povinný subjekt v kontaktech na svých webových stránkách uvedenou jako jedinou a označenou jako oficiální.

V zákonné lhůtě jsem neobdržel jakékoli vyřízení ze strany povinného subjektu, tudíž mně požadované informace nebyly povinným subjektem poskytnuty a ani nebylo vydáno řádné správní rozhodnutí o odmítnutí žádosti podle § 15 zák. č. 106/1999 Sb. Vzhledem k této skutečnosti jsem dne 6. 9. 2016 zaslal k povinnému subjektu stížnost na postup vyřizování žádosti o informace podle § 16a odst. 1 písm. b) zákona č. 106/1999 Sb. Stížnost jsem zaslal na stejnou e-mailovou adresu povinného subjektu, na kterou byla předtím zaslána i žádost o informace.

Dne 7. 9. 2016 jsem od povinného subjektu obdržel z jiné e-mailové adresy, než na kterou byly zaslány žádost o informace a následně stížnost a než kterou má povinný subjekt uvedenou na svých webových stránkách, následující odpověď:

"Vážený pane,

dnes jsem z elektronické pošty XXXXXXXXXX převzala Vaší stížnost na neřešení žádosti o informaci. Bohužel žádnou žádost z 16.8.2016 k dispozici nemám a žádnou jsem neobdržela a žádná není ani uložena v doručené poště. Takže vás žádám o sdělení, jakou formou, na jakou adresu a kam jste žádost posílal. Vaše žádost je velmi obsáhlá, takže využijeme lhůtu 30ti dnů , od data doručení stížnosti, ke zpracování odpovědi."

Prosím Vás o radu, jak se mám k výše uvedené reakci povinného subjektu postavit a jak mám postupovat dále.

Oldřich Kužílek

Poradce pro otevřenost veřejné správy

8. 9. 2016

Situace, kterou popisujete, se jeví jako nedorozumění. Pokud povinný subjekt odpověděl z jiné e-mailové adresy, neznamená to ještě, že tato je určená pro komunikaci s žadateli; povinné subjekty mají z organizačních důvodů běžně jednu adresu podatelny (info@ps.cz), z níž je žádost přeposlána odpovědnému zaměstnanci, který už odpoví ze své vlastní e-mailové adresy (zamestnanec@ps.cz). Povinný subjekt má v každém případě povinnost na svých internetových stránkách zřetelně označit, na jakou adresu mají být žádosti a stížnosti podávány (§ 5 odst. 1 písm. b) InfZ).

Pakliže stížnost povinný subjekt obdržel, ale žádosti nikoli, je pravděpodobné, že žádost zapadla do spamu, čili nevyžádané pošty. Zákon takové situace z pochopitelných důvodů neřeší. Pokud povinný subjekt potvrdil přijetí žádosti a sdělil, že ji vyřídí (byla asi obsažena ve stížnosti), pak nemá smysl žádost podávat znovu, protože by se tím nejspíše odložilo její vyřízení a zasel zmatek.

Povinný subjekt se mýlí, domnívá-li se, že si může lhůtu prodloužit až na 30 dní. V souladu s § 14 odst. 5 písm. d) a odst. 7 může lhůtu prodloužit maximálně o 10 dní (tedy celkem 25 dní od doručení žádosti), navíc musí uvést konkrétní důvod, který ho k tomu vedl. Obsáhlost žádosti přitom jedním ze zákonem vypočtených důvodů není, protože i na obsáhlou žádost může být objektivně jednoduchá a stručná odpověď (např. všech 100 požadovaných informací se nachází v jediném dokumentu, který stačí žadateli odeslat).

Doporučujeme poděkovat za zprávu a sdělit, že je tím potvrzeno podání žádosti, a že i při prodloužení o 10 dnů podle § 14 odst. 5 písm. d) a odst. 7 by žádost měla být vyřízena nejdéle do 25 dnů. Pak vyčkat na vyřízení.

Na vyřízení stížnosti se vztahuje správní řád (§ 20 odst. 4 písm. c) InfZ), takže zatímco žádost o informace je možné podat běžnou elektronickou formou (e-mailem), opravné prostředky je potřeba coby standardní podání odeslat v "zaručené" podobě, tedy např. listinně (poštou), s uznávaným elektronickým podpisem nebo datovou schránkou což reflektují i ustanovení § 13 odst. 1 a § 16a odst. 2 InfZ. Stížnost jste tedy de de iure nepodal. Případnou další stížnost (nebude-li žádost vyřízena) proto doporučujeme odeslat poštou.