Z dotazu není jasné, na jakou e-mailovou adresu byla žádost podána.
Pokud byla podána e-mailem na elektronickou adresu podatelny a obsahovala potřebné náležitosti, pak šlo o řádně podanou žádost. Mohla být též podána listinně nebo datovou schránkou.
Nyní je třeba podat stížnost proti nečinnosti při vyřizování žádosti o informace podle § 16a odst. 1 písm. b) Infozákona. Stížnost je třeba podat podle správního řádu (§ 20 odst. 4 písm. c) InfZ) , tj. buď se zaručeným elektronickým podpisem, datovou schránkou nebo listinně s vlastnoručním podpisem na podatelnu anebo doporučeně.
Ve stížnosti se uvede, kdy a jak byla žádost podána, čím lze její podání prokázat (např. screenshot poštovního klienta odesílatele se zobrazením odeslané zprávy) a sdělí se, že ve lhůtě 15 dnů (případně až dodnes) nebyla žádost vyřízena.
Úřad by měl na základě stížnosti do 7 dnů žádost vyřídit, pokud tak neučiní, musí předat stížnost nadřízenému orgánu k rozhodnutí o stížnosti. Pokud nečinnost byla neoprávněná, pak by nadřízený orgán měl do 15 dnů od předání stížnosti nařídit povinnému subjektu, aby žádost vyřídil. Takové rozhodnutí nadřízeného orgánu je vykonatelné a exekučně vymahatelné.
Oldřich Němec
Dobrý den, pane inženýre,
obracím se na Vás jako na tvůrce zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění.
Níže přeposílám proklik, jak se staví České dráhy, a.s., kde má jasnou 100 % spolúčast stát, k mému dotazu:
http://www.infoprovsechny.cz/request/plat_vita_veseleho_zamestnance_c#outgoing-7209
Myslíte, že je to v pořádku?
Nestála by v úvahu změna informačního zákona, kdy by zákon jasně vymezil povinnému subjektu případnou pokutu?
Může vůbec obyčejný občan se domoci práva na informace u těchto státem založených společností?
Děkuji za odpověď a nastínění možného řešení.
S pozdravem
Oldřich Němec
JL
k tomu "domoci" potřebujete vykonatelné rozhodnutí, které lze exekučně vymáhat - např. po mnoha a mnoha letech vydaný rozsudek správního soudu ukládající povinnost informace poskytnout