Jde o ožehavou otázku, na kterou nemůže existovat jednoduchá odpověď.

Především si je nutno uvědomit, že střety zájmů přirozeně nastávají a samy o sobě ještě neznamenají, že je něco špatně. Klíčová otázka z hlediska otevřenosti a férovosti rozhodování je v tom, zda se nastalý střet zájmů podaří dostatečně vyřešit. Některé případy řešení mají, některé ne (zejména systémové, trvale se opakující střety zájmů často nemusejí mít řešení). Vposledku jde vlastně například o to, zda zájem obce na tom, aby daný spolek v obci fungoval, je větší, než jen osobní zájem členů spolku na tom, aby spolek obdržel podporu z rozpočtu obce, například tím, že jim díky tomu vznikne nějaký příjem.

V každém případě jste povinna podle § 83 odst. 2 zákona o obcích "sdělit tuto skutečnost před zahájením jednání orgánu obce, který má danou záležitost projednávat," tedy sdělit ji nejen zastupitelstvu, ale také komisi či výboru, pokud ji projednávají.

Dále by zastupitelstvo (stejně tak další orgány) mělo tento střet projednat to, zda v daném případě jde skutečně o problém, anebo jde o situaci, která je transparentní a legitimní. Závěrem projednání otázky střetu zájmu v zastupitelstvu by mělo být vyslovení názoru na to, zda je vhodné, aby se člen zastupitelstva, který je ve střetu zájmů, účastnil hlasování.

Pokud zastupitelstvo uzná, že nevidí problém v hlasování svých členů ve střetu zájmů, pak je vše v pořádku. Pokud to neuzná, situace se svým způsobem "vyostřuje". Zastupitelé ve střetu zájmů mohou i přesto hlasovat, pouze se nepodařilo střet zájmů dostatečně vyřešit. Bude pak na jejich osobním rozhodnutí, zda budou hlasovat pro výsledek, který jim přináší výhodu.

Lze ale říci, že v podobném případě, který uvádíte, je veřejným pojmenováním a projednáním věci střet zájmů v zásadě vyřešený. Nikdo nečiní nic utajeně a předložil argumenty, které ospravedlňují hlasovat i ve střetu zájmů.

Pokud jste vy nebo další členové spolku uvolněnými členy zastupitelstva nebo starostou, místostarostou nebo členem rady, pak se na věc vztahuje i zákon o střetu zájmů speciální úprava otázek střetů zájmů v celé veřejné správě). Ten obsahuje mj. toto ustanovení:

§ 3

            (1) Dojde-li ke střetu veřejného zájmu se zájmem osobním, nesmí veřejný funkcionář upřednostňovat svůj osobní zájem před zájmy, které je jako veřejný funkcionář povinen prosazovat a hájit. Osobním zájmem se pro účely tohoto zákona rozumí takový zájem, který přináší veřejnému funkcionáři osobní výhodu nebo zamezuje vzniku případného snížení majetkového nebo jiného prospěchu.

            (2) Veřejný funkcionář nesmí ohrozit veřejný zájem tím, že

a) využije svého postavení, pravomoci nebo informací získaných při výkonu své funkce k získání majetkového nebo jiného prospěchu nebo výhody pro sebe nebo jinou osobu,

Další postup také vede k povinnosti na problém transparentně upozornit a upravuje ho § 8:

§ 8

Oznámení o osobním zájmu

            (1) Veřejný funkcionář je povinen při jednání ústavního orgánu, jiného státního orgánu, orgánu územního samosprávného celku nebo orgánu právnické osoby vzniklé ze zákona, ve kterém vystoupí v rozpravě, předloží návrh nebo je oprávněn hlasovat, oznámit svůj poměr k projednávané věci, jestliže se zřetelem k výsledku projednání věci by mu mohla vzniknout osobní výhoda nebo újma anebo má-li na věci jiný osobní zájem; to neplatí, jde-li jinak o prospěch nebo zájem obecně zřejmý.

            (2) Oznámení podle odstavce 1 podává příslušný veřejný funkcionář ústně v průběhu jednání, nejpozději však před tím, než orgán přistoupí k hlasování; oznámení je vždy součástí zápisu z jednání.

Shrnutí: před projednáním musíte na věc upozornit, popsat ji. ZO by mělo věc projednat a zaujmout názor na vhodnost či nevhodnost hlasování. Poté můžete – v souladu se svým svědomím – o věci hlasovat.

Je třeba dosáhnout toho, aby oznámení a projednání střetu zájmů bylo zaneseno v zápisu z jednání ZO.