Seznam kárných provinění a opatření si lze vyžádat. Jde sice o osobní údaje, ale nikoliv o chráněné osobní údaje, jak vyplývá z § 5 odst. 2 písm. f) zákona č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů:

(2) Správce může zpracovávat osobní údaje pouze se souhlasem subjektu údajů. Bez tohoto souhlasu je může zpracovávat,

f) pokud poskytuje osobní údaje o veřejně činné osobě, funkcionáři či zaměstnanci veřejné správy, které vypovídají o jeho veřejné anebo úřední činnosti, o jeho funkčním nebo pracovním zařazení,

V případě "seznamu kárných provinění a opatření" jde bezpochyby o údaje, které vypovídají o úřední činnosti zaměstnance. Jak plyne z § 88 ZoSS, písemná výtka se po roce ze spisu vyřadí, z čehož lze dovodit, že i informace o jejím udělení se poskytne pouze po dobu 1 roku, poté již jde o "neexistující informaci".

Otázkou také bude, v jaké podobě je ve spise uvedený "seznam kárných provinění a opatření", tedy zda existuje v takové podobě, že jde skutečně jen o seznam. Pokud ne, měl by ho povinný subjekt na základě žádosti z obsahu spisu vytvořit.

Opatření mimo písemné výtky jsou ve spise trvale. Vedle nich mohou ve spise být i doklady o tom, k čemu se při udělení opatření přihlíží, tedy zejména "způsobu jeho spáchání, k významu a rozsahu jeho následků, k okolnostem, za nichž bylo spácháno, k míře zavinění, pohnutkám, dosavadnímu přístupu státního zaměstnance k dodržování služební kázně a k tomu, zda mu již za kárné provinění bylo v minulosti uloženo kárné opatření." Tyto informace podle našeho názoru již mohou překračovat definici "vypovídají o jeho veřejné anebo úřední činnosti," a proto by se poskytly jen zčásti na základě testu proporcionality a § 12 InfZ s ohledem na ochranu osobních údajů a soukromí.