V zásadě lze shrnout, že na uvedené informace máte právo. V konkrétnosti mohou situace s jejich poskytnutím vypadat poněkud složitěji.
Pokud jde o žádost o informace, pak v ní lze požadovat jako technickou formu též nahlížení. Ovšem je na povinném subjektu, jak vyhodnotí možnost takového technického postupu. Pokud by například nutná ochrana osobních údajů znemožňovala toto aranžmá, je oprávněný poskytnout informace jinou technickou formou, například kopiemi se znečitelněním chráněných pasáží (§ 4a odst. 3 InfZ).
V případě žádosti o údaje o platech takový postup asi možný nebude, protože bude asi těžké oddělit je od ostatních osobních údajů, které žadatel nepožaduje. Navíc poskytnutí informací musí předcházet sdělení dotčeným osobám (učitelům), kdo o nich tyto údaje žádá, a možnost jejich vyjádření s k tomu. Proto je pravděpodobnější, že tyto údaje by byly poskytnuty písemně.
Pokud jde o jména poskytovatelů darů určených škole a výši jejich darů, není situace jasná. Pokud jsou dárci fyzickými osobami, jde o jejich osobní údaje, které se primárně chrání. Podle mého názoru je však právním důvodem pro jejich poskytnutí § 5 odst. 2 písm. f) zákona o ochraně osobních údajů, protože darováním se dárci stávají veřejně činnými osobami v rozsahu, v němž obdarovávají veřejnou školu.
§ 5 odst. 2
Správce může zpracovávat osobní údaje pouze se souhlasem subjektu údajů. Bez tohoto souhlasu je může zpracovávat,
f) pokud poskytuje osobní údaje o veřejně činné osobě, funkcionáři či zaměstnanci veřejné správy, které vypovídají o jeho veřejné anebo úřední činnosti, o jeho funkčním nebo pracovním zařazení
Podpůrně bych dále dovodil, že i podle § 5 odst. 2 písm. e) zákona o ochraně osobních údajů je v této situaci příjemce informace v situaci, že jeho zájem na získání informace může převážit nad zájmem dárce na ochraně svého soukromí.
e) pokud je to nezbytné pro ochranu práv a právem chráněných zájmů správce, příjemce nebo jiné dotčené osoby; takové zpracování osobních údajů však nesmí být v rozporu s právem subjektu údajů na ochranu jeho soukromého a osobního života,
Například v situaci, kdy existuje podezření, že děti dárců mají při vzdělávání výhody. Pokud by se tedy přímo neuplatnilo uvedené písmeno f), pak by se postupovalo podle písmene e) a povinný subjekt by měl provést test proporcionality a zjistit, zda právo na informace v konkrétním případu převažuje.
Pokud jsou dárci právnickými osobami, pak nenacházím právní důvod, proč by měla taková informace být odepřena.
