Pokud je „rámcová kupní smlouva“ tou smlouvou, kterou skutečně vznikl závazek k uvedeným nákupům, a rozsah sjednání nákupů překračuje 50 tis. Kč, pak tato smlouva musí být zveřejněna v registru smluv. Další kroky pak jsou dílčími plněními, které již nemají povahu smlouvy, a v registru se nezveřejňují. Dodací listy, faktury, daňové doklady nepředstavují smlouvu, zveřejnění v registru podléhají toliko smlouvy.

Pokud však „rámcovou kupní smlouvou“ nevznikl závazek k uvedeným nákupům, pak jednotlivé nákupy mají samy o sobě povahu uzavíraných smluv. Pokud takový jednotlivý nákup překročí limit 50 000 Kč, musí být uzavřen písemně, tzn. že např. na objednávku dodavatel zašle zpět potvrzení (akceptaci). Takto vzniklá smlouva se povinně zveřejňuje v registru smluv, bez toho je neúčinná a po 3 měsících i neplatná. Pokud takový jednotlivý nákup nepřekračuje 50 tis. Kč, smlouva o něm se zveřejnit nemusí a nemusí být písemná (stačí jen objednávka a navazující plnění).

Podle povahy nákupů je ale třeba též zvážit, zda více nákupů nepředstavuje ve skutečnosti jeden nákup resp. jednu smlouvu, tedy zda dělení na jednotlivé nákupy není ve skutečnosti obcházením zákona (nedovolené štěpení předmětu smlouvy, podobně jako v režimu zadávání veřejných zakázek, např. § 18, § 19 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek). V takovém případě by pak bylo nutné považovat více nákupů za jeden nákup na základě jedné smlouvy, a pokud kumulativně překročí 50 tis. Kč, tu řádně písemně uzavřít a zveřejnit.