Citovaná odpověď pro městskou část v zásadě platí také. Zastupitel městské části má právo předkládat návrhy k projednání stejně jako zastupitel obce, postup při schvalování programu je však trochu jiný.
Podle § 87 ods. 2. zákona o hl. městě Praze se jednání zastupitelstva městské části řídí pravidly, která platí pro zastupitelstvo hl. města Prahy.
V zastupitelstvu hl. m. Prahy a také městských částí stanoví návrh programu jednání rada. Zároveň má člen zastupitelstva právo předkládat zastupitelstvu hlavního města Prahy návrhy na projednání. Zákon o hl.m. Praze tak oproti zákonu o obcích upravuje méně zřetelně, zda a jak lze předkládat návrhy již před zahájením jednání.
Lze však vycházet z této úvahy: předložení návrhu těsně před jednáním resp. přímo na jeho začátku nepochybně znamená zásadní omezení práva podat návrh, protože přirozeně takto na poslední chvíli přeložený návrh nemůže získat podporu srovnatelně s body, zařazenými na program v předstihu. Protože principiálně nelze takto omezit právo člena zastupitelstva předkládat návrhy, jediným možným výkladem je postup, který výslovněji uvádí zákon o obcích, tedy možnost člena zastupitelstva předložit návrh na bod programu již s předstihem.
Potom je nutno vykládat ustanovení o předložení programu radou v § 64 Zákona o hl.m. Praze:
§ 64
(1) Návrh programu jednání zastupitelstva hlavního města Prahy stanoví a předkládá zastupitelstvu hlavního města Prahy ke schválení rada hlavního města Prahy.
tak, že "stanovením" se myslí jednak určení bodů, které navrhuje rada, ale také zahrnutí návrhů bodů, předložených oprávněnými osobami (členem zastupitelstva).
Kterýkoli zastupitel tak může podat návrh na projednání. Pokud jej podá před technickým okamžikem dohotovení návrhu programu, který stanoví a předkládá rada, je povinností rady, aby takový návrh do návrhu programu zahrnula. Návrh poté musí být schválen zastupitelstvem, stejně jako návrh programu, předložený radou.
Otázka, zda se o bodech hlasuje negativně nebo pozitivně, je podle mého soudu věcí jednacího řádu. Nelze však hlasovat jiným způsobem o návrzích rady a jinak o návrzích zastupitelů.
Závěr:
Vámi navržené body tak sice musí být radou do návrhu programu zařazeny, je však legitimní, když předsedající pak požaduje jejich schválení zastupitelstvem na začátku zasedání. Musí však nechat hlasovat o všech návrzích, jak rady, tak zastupitelů, stejným způsobem (buď o vyřazení, nebo naopak o zařazení). Je myslitelné hlasovat pak o skupinách navržených bodů, například o bodech navržených radou, pak o bodech navržených zastupitelem A, pak zastupitelem B.
Postup starosty byl tedy zákonný. Pokud jste v řádné lhůtě doručili návrhy na projednání, zařadil je do návrhu programu a nechal o nich hlasovat.
Existují jednací řády, které považují radou předložený návrh za automaticky schválený (takový postup je možná ne zcela zákonný, zastupitelstvo by mělo vždy svůj program výslovně schválit). Pokud jednací řád vyžaduje schválení návrhu programu zastupitelstvem, může starosta či jiný zastupitel navrhnout vypuštění některého bodu z programu.
Např. podle jednacího řádu zastupitelstva Prahy 8 se sice jmenovitě hlasuje jen o bodech, jež nebyly doručeny včas, přesto taková úprava proti výše zmíněnému postupu nechrání:
§ 7 ods. 1: Návrh programu jednání Zastupitelstva stanoví a předkládá Zastupitelstvu ke schválení Rada. Před hlasováním o návrhu pořadu jednání se nejprve hlasuje o zařazení písemných návrhů, které nebyly předány ve stanovené lhůtě (nejméně 14 dnů před zasedáním), včetně určení za (před) kterým bodem pořadu jednání budou projednávány.
Prosadit návrh bodu programu přes vůli většiny není možné. Taková věc je možná jen v případě tzv. "petičního návrhu", kdy návrh podpoří 1000 občanů městské části (§ 7 písm. c) zákona o hl.m. Praze). i v takovém případě jde však jen o zařazení na program,, nikoliv o vyhovění navrženému obsahu bodu. To je i odpovědí na vaši poslední otázku - "co máme příště dělat, aby se naše body dostaly na program zastupitelstva?"
