Dotaz je nepřehledný a nekonkrétně formulovaný, spojuje několik velmi odlišných situací. 

Není jasné, kterou poskytnutou informaci označujete za nepravdivou. Zdá se, že jde nikoli o požadovanou informaci, ale o část odůvodnění rozhodnutí o odmítnutí žádosti (že požadovaná informace neexistuje). K této údajně nepravdivé informaci se však nelze vztahovat tak, jakoby šlo o informaci, požadovanou v žádosti. Jde o součást rozhodnutí o odmítnutí (části?) žádosti, proti kterému, je-li nezákonné, je třeba bránit se odvoláním. Zároveň je třeba předložit nějaké důkazy či doklady o tom, proč je tvrzení v odůvodnění rozhodnutí nesprávné.

Naopak v případě tvrzené nepravdivosti poskytnuté informace je třeba rozlišit, zda jde o informaci skutečně existující v nepravdivé podobě (např. obsahuje nesprávné – chybné údaje), anebo nepravdivostí se míní neúplnost, tedy neposkytnutí části požadovaných informací. V prvním případě je to v pořádku (informace, byť chybná, existuje a takto byla poskytnuta), v druhém případě jde o částečné neposkytnutí – nečinnost, proti kterému je třeba bránit se postupem podle § 16a odst. 1 písm. c) Infozákona.

Proti „měsíčnímu zpoždění“ je třeba bránit se stížností proti nečinnosti podle § 16a odst. 1 písm. a) InfZ. Není jasné, co myslí tím, že „nadřízený orgán jeho postup potvrzuje“ – nejspíše nepotvrzuje porušení lhůty, ale to, že i po lhůtě byla ve výsledku informace poskytnuta.

Nadřízený orgán nemá kompetenci nařídit vlastní poskytnutí informace, ale jen vyřízení žádosti. Takové nařízení je exekučně vymahatelné. Pokud na ně povinný subjekt nereaguje, může jeho činnost vynutit exekutor.