Povinnosti úředníka sdělit svou identifikaci vs. outsourcing činnosti úřadu

Ivan

29. 10. 2018 | Počet zhlédnutí: 1134 | Počet komentářů: 1

Jak zákon o státní službě, tak zákon o úřednících územních samosprávných celků stanoví mezi povinnostmi úředníka, že při ústním nebo písemném jednání s fyzickými nebo právnickými osobami je povinen sdělit své jméno, příjmení, úřad, ve kterém je zařazen k výkonu práce, zařazení v útvaru úřadu.

Je nějak zajištěno, aby úřad tuto povinnost neobcházel outsourcingem činností, které by jinak vykonávali úředníci? Kupříkladu magistrát hlavního města Prahy provozuje systém zmente.to pro přijímání hlášení a podnětů z oblasti dopravy. Podle dohledatelných informací si na vyřizování této agendy najímá externí reklamní a podobné agentury. Pod automatickými a poloautomatickými odpověďmi systému byl původně formálně spolu s politicko-propagačními proklamacemi podepisován radní Petr Dolínek (zjevně ovšem bez toho, že by jednotlivá podání či odpovědi četl), později se pod ně začal podepisovat "Tým zmente.to", popřípadě "za tým zmente.to" pouze podpis křestním jménem bez uvedení příjmení, služebního zařazení nebo zmocnění či pověření. Tomu odpovídá i typická bezobsažnost, vyhýbavost a nekvalita vyřizování těchto podnětů. Je možné úřad nějak donutit, aby i v tomto respektoval obvyklé standardy jednání úřadu a úředníka s občany?