Infozákon záměrně neupravuje otázku pravdivosti informací. S touto otázkou je třeba při praktickém použití Infozákona pracovat tak, že pokud je poskytnuta nepravdivá informace, tedy informace odlišná od požadované informace, je třeba podat stížnost proti nečinnosti resp. proti pouze částečnému poskytnutí informace, protože požadovaná (pravdivá) informace vlastně nebyla poskytnuta a namísto ní bylo poskytnuto cosi jiného. Tímto procesem je možné domáhat se nápravy stavu, kdy byla poskytnuta nepravdivá / nesprávná / falešná informace.

Jde tedy o postup podle § 16a odst. 1 písm. b) nebo c), podle situace.

Nicméně zkušenost velí raději se pídit fakticky po příčině různosti informací, než okamžitě podsouvat nějaký dramaticky zákeřný úmysl. Někdy hraje roli nedorozumění kvůli různě formulovaným otázkám, terminologii. Ovšem snaha „vyběhnout“ se žadatelem jakoby „neporozuměním“ je také častá. Chce to volit klidný, racionální a k výsledku (ne ke konfliktu) směřující postup. Slušnost především.