Postup, jakým způsobem můžete získat tzv. majetková přiznání podle zákona o střetu zájmů (č. 159/2006 Sb.), je skutečně  upraven v tomto zákoně - v §  13. Procesní aspekty takovéto žádosti jsou ale upraveny jen kusým způsobem, subsidiárně by se tedy měl použít InfoZákon.

Podle § 2 odst. 3 InfoZákona se tento zákon "nevztahuje na poskytování informací, (...) pokud zvláštní zákon upravuje jejich poskytování, zejména vyřízení žádosti včetně náležitostí a způsobu podání žádosti, lhůt, opravných prostředků a způsobů poskytnutí informací". Podle našeho názoru aplikace Infozákona ale vyloučena není. Zákon o střetu zájmů zejména nijak nevylučuje poskytnutí informace jinou technickou formou, než kterou předpokládá, tedy buď osobním nahlédnutím anebo nahlédnutím „v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě“ (§ 13 odst. 2 zákona o střetu zájmů).

V §  13  zákon o střetu zájmu se stanoví procedura pro nahlížení do majetkových přiznán (konkrétně asi máte na mysli Oznámení o majetku a Oznámení o příjmech, darech a závazcích), případně získání dálkového přístupu k nim. Předně se stanoví náležitosti, jaké musí obsahovat žádost o poskytnutí těchto majetkových přiznání: žadatel je povinen uvést: jméno, příjmení, datum narození, adresu trvalého pobytu (případně jinou adresu pro doručování) a také, jakým způsobem požaduje majetkové přiznání poskytnout. Zákon také stanoví, jakým způsobem může být žádost podána (§ 13 odst. 3). Vzhledem k tomu, že zákon o střetu zájmů nepředpokládá omezení tohoto práva, jaké zná InfoZákon (ochrana os. údajů, obchodního tajemství a tak podobně), potom se ani nepředpokládá nějaký složitější procesní režim (jako je tomu u InfoZákona).

Podle našeho názoru v situaci, kdy jak některé typy a formy informací, tak některé procesní otázky nejsou speciálně upraveny, třeba použít subsidiárně InfoZákon. Pokud žadatel nechce nahlížet ani osobně, ani prostřednictvím veřejné datové sítě (kdy může prohledávat více osob a více dokumentů), ale chce například formou kopie určitý dokument (zde majetkové přiznání konkrétní osoby), pak nutno konstatovat, že zákon o střetu zájmů takovou formu žádosti a poskytnutí dle Infozákona nijak nevylučuje. Podobně bude nutno aplikovat ustanovení o lhůtách (15  dní na vyřízení žádosti v souladu s § 14  odst. 5 písm. d)), ustanovení o  povinnosti vyzvat žadatele k doplnění údajů  v žádosti ve lhůtě 7 dnů (§ 14  odst. 5 písm a) a b)) ; konečně také kupř. ustanovení o stížnosti proti nečinnosti (§ 16a odst. 1  písm. b)) a snad i další.

I když se nejedná o běžnou žádost podle InfoZákona, nepovažujeme ji za žádost podle §  13  zákona o střetu zájmů. Přiměřeně lze dovodit podle § 37  odst. 1 správního řádu (č. 500/2004 Sb.), že "podání se posuzuje podle svého skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označeno". Úřad tak podle našeho názoru nepostupoval správně. Judikatura dospěla k závěru, že když se domnívá, že se Infozákon neuplatní, má povinnost vydat rozhodnutí o odmítnutí žádosti (rozsudek NSS č. j. 9 As 78/2013-26).

Sdělení, které se Vám od OÚ dostalo (ať už se jednalo o pouhý přípis nebo formální rozhodnutí), je tak napadnutelné odvoláním. V něm by bylo vhodné předestřít výše nastíněnou argumentaci.

Je však vhodné zvážit, zda není vhodnější postupovat podle zákona o střetu zájmů, protože při takovém postupu máte  k podanému majetkovému přiznání zajištěný přístup a postup bude pravděpodobně rychlejší.