Je třeba především rozlišit, zda byla poskytnuta požadovaná informace, a ta je sama o sobě nepravdivá (např. se požaduje výroční zpráva o poskytování informací, je poskytnuta, ale obsahuje nesprávné údaje), anebo požadovaná informace nebyla poskytnuta a namísto ní byla poskytnuta jiná informace. V prvním případě je poskytnutí požadované, byť nepravdivé informace, správným postupem povinného subjektu. Proces podle Infozákona však nevede k nápravě chyby, pouze k jejímu odhalení.
Ve druhém případě jde o situaci, kdy je ve vztahu k podané žádosti povinný subjekt nečinný a je třeba podat stížnost.
Poskytnutím informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "InfZ"), se rozumí přímé nebo zprostředkované sdělení údajů o skutečnostech, které se týkají zákonem stanovené působnosti subjektu povinného poskytovat informace a jejího výkonu. (Rozsudek NSS, č.j. 2 As 55/2003-37) Toto sdělení bude typicky zprostředkované, tj. skrze dokument, který určitou informaci nese. Tomu odpovídá nejen dikce ustanovení § 3 odst. 3 InfZ, ale i prostý fakt, že úředníci informace nenesou v hlavách, nýbrž je mají zaznamenané na nějakých nosičích. Zákon pak toliko určuje, v jakém jazyce a formátu a jakým způsobem mají být informace poskytnuty (§ 4a InfZ). Požadavek na pravdivost informací však v zákoně nenajdeme, tzn. že poskytnutím nepravdivé informace povinný subjekt neporušil své povinnosti plynoucí z InfZ.
Požadavek pravdivosti by nedával smysl, protože se předpokládá, že žadatel přichází k povinnému subjektu s určitou neznalostí a s využitím svého práva na informace si ji chce doplnit (poznat). Pokud žadatel s poskytnutou informací zjistí, že je informace nepravdivá, anebo to třeba zjistí až později, nemá proti tomu podle InfZ žádný explicitní opravný prostředek.
V případě, kdy však obdržel informaci, která nepředstavuje vyřízení jeho žádosti, podání "nečinnostní" stížnosti podle § 16a odst. 1 písm. b) se jeví jako adekvátní (a námi doporučované) řešení, uvážíme-li, že povinný subjekt sice cosi poskytl, ale požadovanou informaci ne (např. byla požadována kupní smlouva XY, ale povinný subjekt poskytl smlouvu o zápůjčce pouze nazvanou "kupní smlouva XY").
JL
možná je ještě situace, kdy povinný subjekt (postupně) poskytuje navzájem rozporuplné informace
pro srovnání např. č.j. MV-74187-30/ODK-2015 z 5.11.2015 Ministerstva vnitra ČR (čtvrtý příkaz v dané věci)