poskytnutí nepravdivé informace

Mariana Šarmanová

14. 11. 2015 | Počet zhlédnutí: 8597 | Počet komentářů: 1

Na  žádost o informaci úřad poskytl prokazatelně nepravdivou informaci. Nikde v zákoně jsem nenašla, jakým způsobem může žadatel na takový postup úřadu reagovat.

Oldřich Kužílek

Poradce pro otevřenost veřejné správy

14. 11. 2015

Je třeba především rozlišit, zda byla poskytnuta požadovaná informace, a ta je sama o sobě nepravdivá (např. se požaduje výroční zpráva o poskytování informací, je poskytnuta, ale obsahuje nesprávné údaje), anebo požadovaná informace nebyla poskytnuta a namísto ní byla poskytnuta jiná informace. V prvním případě je poskytnutí požadované, byť nepravdivé informace, správným postupem povinného subjektu. Proces podle Infozákona však nevede k nápravě chyby, pouze k jejímu odhalení.

Ve druhém případě jde o situaci, kdy je ve vztahu k podané žádosti povinný subjekt nečinný a je třeba podat stížnost.

Poskytnutím informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "InfZ"), se rozumí přímé nebo zprostředkované sdělení údajů o skutečnostech, které se týkají zákonem stanovené působnosti subjektu povinného poskytovat informace a jejího výkonu. (Rozsudek NSS, č.j. 2 As 55/2003-37) Toto sdělení bude typicky zprostředkované, tj. skrze dokument, který určitou informaci nese. Tomu odpovídá nejen dikce ustanovení § 3 odst. 3 InfZ, ale i prostý fakt, že úředníci informace nenesou v hlavách, nýbrž je mají zaznamenané na nějakých nosičích. Zákon pak toliko určuje, v jakém jazyce a formátu a jakým způsobem mají být informace poskytnuty (§ 4a InfZ). Požadavek na pravdivost informací však v zákoně nenajdeme, tzn. že poskytnutím nepravdivé informace povinný subjekt neporušil své povinnosti plynoucí z InfZ.

Požadavek pravdivosti by nedával smysl, protože se předpokládá, že žadatel přichází k povinnému subjektu s určitou neznalostí a s využitím svého práva na informace si ji chce doplnit (poznat). Pokud žadatel s poskytnutou informací zjistí, že je informace nepravdivá, anebo to třeba zjistí až později, nemá proti tomu podle InfZ žádný explicitní opravný prostředek.

V případě, kdy však obdržel informaci, která nepředstavuje vyřízení jeho žádosti, podání "nečinnostní" stížnosti podle § 16a odst. 1 písm. b) se jeví jako adekvátní (a námi doporučované) řešení, uvážíme-li, že povinný subjekt sice cosi poskytl, ale požadovanou informaci ne (např. byla požadována kupní smlouva XY, ale povinný subjekt poskytl smlouvu o zápůjčce pouze nazvanou "kupní smlouva XY").

JL

  • 19. 11. 2015
  • Praha

možná je ještě situace, kdy povinný subjekt (postupně) poskytuje navzájem rozporuplné informace

pro srovnání např. č.j. MV-74187-30/ODK-2015 z 5.11.2015 Ministerstva vnitra ČR (čtvrtý příkaz v dané věci)

Vkládat reakce mohou jen přihlášení uživatelé!
Nemáte ještě u nás účet? Zaregistrujte se!

Nenašli jste odpověď na váš problém? Nezoufejte, popište nám
ho a my vám odpovíme.

Souhlasíte, že úřady nemají občanům nic tajit?

Donoři

V minulosti podpořili také

RSJ SCIO GopayFond Otakara MotejlaUS embassy