odložení žádosti

Alena

27. 7. 2015 | Počet zhlédnutí: 1894 | Počet komentářů: 1

Žadatel podal žádost o několika bodech, ve většině mu byla informace poskytnuta. U části dotazu bylo zažádáno vzhledem k nedostatku údajů o doplnění informace do 7 dnů ode dne podání žádosti. Žadatel ve 30 denní lhůtě žádost nedoplnil, tedy povinný subjekt žádost odloží částečně. Je to tak správně? A kdo v tomto případě je považován (nejlépe který úředník) za povinný subjekt. Jakým mechanismem odložení proběhne? Stačí do spisu napsat informaci o odložení?

Oldřich Kužílek

Poradce pro otevřenost veřejné správy

27. 7. 2015

Odložení žádosti v případě, kdy žadatel do 30 dnů nedoplnil údaje o sobě podle § 14 odst. 2 Infz, fakticky ukončuje řízení, zasahující do práv žadatele. Jde proto o rozhodnutí ve smyslu  § 65 soudního řádu správního, které podléhá soudnímu přezkumu. I když to Infozákon výslovně neuvádí, měla by se proto žádost odložit podle § 14 odst. 5 písm. a) formalizovaným, písemným úkonem, a žadatele o tom vyrozumět. Nejde však o rozhodnutí podle § 15 InfZ.

Konkrétně by tedy pracovník, vyřizující žádost, měl do spisu založit dokument "Odložení žádosti" (či jinou formou udělat to, co uvádíte jako "do spisu napsat informaci o odložení") a stručně v něm uvést důvod odložení (jak popisujete výše). Jde o jinak právně neupravený úkon, nejde o usnesení podle správního řádu, protože ten se na danou situaci neuplatní.

Zároveň se o tom vyrozumí žadatel - podle formy doručení žádosti lze použít e-mail nebo obyčejný dopis, nic nebrání též použít tyto formy s "doručenkou", tedy žádat e-mailem potvrzení příjmu (pokud nedojde, přejít na doručení dopisem analogicky k postupu podle správního řádu), anebo doporučeným dopisem.

Pokud povinný subjekt žadatele o odložení nebude informovat, neporušuje zákon, žadatel se může bránit stížnosti, nicméně více lze doporučit výše uvedený postup.

Otázka "kdo v tomto případě je považován (nejlépe který úředník) za povinný subjekt" je trochu zvláštní - povinným subjektem je váš úřad jako celek, za který jedná v dané agendě určený pracovník.

JL

  • 28. 7. 2015
  • Praha

institut výzvy k doplnění a odložení je také hodně zneužívaným prostředkem

vyzývat lze vlastně do nekonečna (i když je žádost zcela jasná), doručení doplnění (danému úředníkovi) lze popírat (ač stačí obyčejný email) a přednost má obecně tvrzení úřadu

rozhodnutí o odložení lze vydat kdykoli, navíc pokud bylo předtím žádáno o úhradu (aniž by bylo prokázáno doručení či předložení stížnosti) tak je nadřízený orgán již zcela vyloučen z projednávání a je třeba se obrátit až na správní soud (u MS v Praze na několik let)

je tedy dobré prozkoumat zda skutečně žadatel žádost nedoplnil, příp zvážit zda není možné žádosti vyhovět i v širším rozsahu a aktivně zveřejnit i větší rozsah údajů či dokumentů na které lze později jen odkazovat (§6)  

Vkládat reakce mohou jen přihlášení uživatelé!
Nemáte ještě u nás účet? Zaregistrujte se!

Nenašli jste odpověď na váš problém? Nezoufejte, popište nám
ho a my vám odpovíme.

Souhlasíte, že úřady nemají občanům nic tajit?

Donoři

V minulosti podpořili také

RSJ SCIO GopayFond Otakara MotejlaUS embassy