V přiloženém dopise si dodavatel dal pečlivou práci, aby odůvodnil všechny aspekty pro existenci obchodního tajemství, jak je uvádí § 504 občanského zákoníku. Ovšem trochu to šustí teorií a není to moc konkrétní k daným údajům. Kdybych měl prověřit, zda opravdu jde o obchodní tajemství, zaměřil bych se v první řadě na to, zda jimi uváděné jednotkové ceny jsou nějak výrazně odlišné od jednotkových cen konkurenčních subjektů. Pokud například šlo o veřejnou zakázku, kde máte pro srovnání i nabídky jiných uchazečů, a pokud jimi nabízené jednotkové ceny jsou obdobné jako u tohoto dodavatele, pak bych to bral jako dostatečný důvod a důkaz pro odmítnutí těchto údajů jako obchodního tajemství. Přitom je samozřejmě možné jít do konkrétních položek detailněji – například třicet jich může být obdobných a pouze čtyři výrazně odlišné. Pak by bylo možné tyto odlišnosti uznat za obchodní tajemství, ale ne v rozsahu všech jednotkových cen, jen těch odlišných.

Případně sdělit, že celá rozsah jednotkových cen není udržitelný jako obchodní tajemství a požádat o zúžení jen na některé jednotkové ceny, které jsou nejvýrazněji odlišné od běžných jednotkových cen.

A v čem vcelku spočívá tato „hra“? Stejně jako dodavatel, i vy chcete mít bezpečně platnou smlouvu (resp. zda ji chce dodavatel nemusí být úplně jasné). Čili vaším zájmem je spíše držet dodavatele „při zemi“ a nepřipouštět příliš rizikově rozmáchlé obchodní tajemství.

Z druhé strany lze určitou bezpečnost situace z hlediska platnosti smlouvy spatřovat v § 7 odst. 2 ZRS:

(2) Odstavec 1 se nepoužije, pokud nebyla prostřednictvím registru smluv uveřejněna pouze část smlouvy nebo byla nesprávně vyloučena z uveřejnění metadata z důvodu ochrany obchodního tajemství postupem podle § 5 odst. 6,

 a) provede-li osoba uvedená v § 2 odst. 1 nebo jiná smluvní strana opravu podle § 5 odst. 7, jíž bude dosaženo uveřejnění souladného s tímto zákonem, ve lhůtě do 30 dnů ode dne, kdy se dozvěděla o tom, že uveřejnění není souladné s tímto zákonem, byla-li dosud v dobré víře, že uveřejnění je souladné s tímto zákonem,

Podle tohoto ustanovení, pokud se týká textového obsahu smlouvy a rozsahu jeho znečitelnění kvůli obchodnímu tajemství, lze spoléhat na toto tzv. „beneficium“. Jeho význam je takový, že pokud by v budoucnosti, například při soudním sporu o plnění smlouvy, došlo na přezkoumání, zda znečitelnění není příliš rozsáhlé, pak je možné zjištěný nedostatek do 30 dnů od takového zjištění opravit, aniž by smlouva pozbyla platnosti. Samozřejmě nutnou podmínkou je, že již od začátku lze tvrdit, že rozsah znečitelnění proběhl „v dobré víře“.

A tím se vracím na začátek – nějaká míra „přetlačování“, prověřování nebo zčásti zpochybňování rozsahu, který navrhuje protistrana, je velmi zdravá a zásadně zvyšuje jistotu, že výsledek byl opravdu „v dobré víře“.

Proto bych vám doporučil výše uvedený postup srovnání jednotkových cen s jinými dostupnými dodavateli, a uznat za obchodní tajemství jen ty, kde se tento dodavatel opravdu viditelně odchyluje.