Jak se zdá, šlo zatím o neformální komunikaci, takže se lze jen domýšlet, jaké právní důvody by město předložilo ve skutečném řízení o žádosti. Zdá se, že by chtělo použít § 11 odst. 1 písm. a) InfZ (nově vznikající informace)  anebo § 8a Infz (osobní údaje).

Podle mého názoru ani jeden by neobstál.

§ 11 odst. 1 písm. a) InfZ lze uplatnit jen tehdy, pokud vedle splnění formálních rysů žádaných informací je splněna také podmínka, že reálně existuje nějaký chráněný zájem, který by byl poskytnutím ohrožený (například jde o stanovení limitu pro dražbu) . Takový dle mého soudu neexistuje, protože rozhodnutí rady o těchto personálních otázkách nemůže být veřejnou znalostí o obsahu rozhodnutí být ovlivněno. Rada je povinna rozhodovat tak, že své rozhodnutí vždy bude umět obhájit.

Ani ochrana osobních údajů nepřichází do úvahy, protože souhlasem s tím, aby byla osoba nominována, vyjádřila konkludentně souhlas s tím, že tato informace bude věcí veřejné debaty a bude muset být veřejně známá. Navíc již souhlas s kandidaturou dle mého soudu znamená určité konání ve veřejném prostoru a tedy veřejnou činnost. Na takový případ se vztahuje § 5 odst. 2 písm. f) zákona o ochraně osobních údajů, který výslovně umožňuje poskytovat osobní údaje o takto veřejně vystupujících osobách.

Pokud tedy podáte žádost o informace dle InfZ, úřad informaci odmítne poskytnout, bude třeba podat odvolání, které podle mého názoru bude u nadřízeného orgánu úspěšné. Pokud ne, předpokládal bych úspěch žaloby u krajského soudu.