Neveřejné jednání Rady MČ

Eva Šťásková

31. 5. 2017 | Počet zhlédnutí: 139 | Počet komentářů: 1

Požádala jsem na Praze 10 o zápis a tedy i informace o hlasování jednotlivých zastupitelů z neveřejného (?) jednání Rady MČ. Na tento dotaz mi bylo odpovězeno, že tyto informace vzhledem k neveřejnosti jednání mi nemohou být ze zákona poskytnuty. Je to opravdu tak? Nemohu se tedy tím pádem dozvědět jak který politik hlasoval např. v rámci projektu, který se mne týká a to jen díky tomu, že jsou jednání neveřejná?

Oldřich Kužílek

Poradce pro otevřenost veřejné správy

31. 5. 2017

Toto odůvodnění, proč žádanou informaci neposkytnou, je nesmysl. Veškeré informace, které vznikly nebo byly projednány na radě (byť při neveřejném jednání) jsou následně zcela přístupné, samozřejmě vyjma výslovně chráněných, jako jsou například chráněné osobní údaje či další typy informací, zejména chráněné v § 9 až 11 Informačního zákona. Přístupnost informací z neveřejného jednání rady jednoznačně konstatoval rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 40/2004-62, a který uvedl zejména: „stěžovatelka měla právo na informace, jež byly obsahem zápisů ze schůzí Rady města Černošice, s vyloučením chráněných údajů, a pokud je občankou města Černošice či vlastnicí nemovitosti na území obce, měla právo nahlížet do usnesení Rady města Černošice a pořizovat si z něj výpisy (tedy i ve formě kopií usnesení rady).

Pokud se týká hlasování, je však otázka, jak se fakticky toto zaznamenává, tedy zda se zaznamenává pouze počet přítomných pro, proti, zdržel se, anebo se zaznamenává jmenovitě. Bohužel neexistuje jednoznačná povinnost zaznamenat v zápisu hlasování jmenovitě. Zákon o obcích uvádí v § 101 odst. 3 pouze povinnost zaznamenat „průběh a výsledek hlasování“, což Ministerstvo vnitra dle mého soudu ne zcela správně vykládá tak, že postačí počet přítomných pro, proti, zdržel se. Ať tak či onak, oba výstupy takového hlasování jsou informací, která je volně přístupná a na žádost dle InfZ musí být žadateli poskytnuta.

Problém tedy bude jen tehdy, pokud se hlasování nezaznamenává jmenovitě. Pak vlastně žádáte o neexistující informaci, která není nijak zachycena na nosiči (v dokumentu).

Proti postupu, který jste popsala, je nyní třeba podat odvolání, protože povinný subjekt fakticky sdělil, že informaci neposkytne a uvedl i určité odůvodnění (byť chybné). Toto jeho sdělení tedy lze považovat za vydané rozhodnutí o odmítnutí žádosti o informace, proti kterému je opravným prostředkem podání dovolání. Odvolání je nutno podat do 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, tj. od doručení uvedeného sdělení.

Vzor odvolání najdete ZDE.

Vkládat reakce mohou jen přihlášení uživatelé!
Nemáte ještě u nás účet? Zaregistrujte se!

Nenašli jste odpověď na váš problém? Nezoufejte, popište nám
ho a my vám odpovíme.

Souhlasíte, že úřady nemají občanům nic tajit?

Donoři

V minulosti podpořili také

RSJ SCIO GopayFond Otakara MotejlaUS embassy