Neúplné informace v odpovědi na žádost

Iveta Jordanová

25. 6. 2015 | Počet zhlédnutí: 1161 | Počet komentářů: 1

Jak řešit problém, kdy povinný subjekt sice odpoví na dotaz, ovšem v odpovědi neuvede pravdivé informace, či nepřizná všechny požadované informace. Zákon 106/1999 Sb. s takovou situací přímo nepočítá. Pokud povinný subjekt dostatečně nevyřídí odpověď na dotaz ani po zaslání Stížnosti, je poté možné podat žalobu proti nečinnosti správního orgánu, i když povinný subjekt činný byl, ale nikoli relevantním způsobem?

Další problém vzniká, když se povinný subjekt snaží vyvolat dojem, že poskytuje úplné a pravdivé informace, avšak z jiných zdrojů lze dovodit, že tomu tak není. Tento problém se týká zejména obecních/městských společností, které jsou zcela ve vlastnictví samospráv. Informační povinnost se na ně tedy vztahuje, ale tyto společnosti prakticky nemůže zkontrolovat žádný jiný orgán kromě finančního úřadu a policie v případě trestního řízení. Setkala jsem se s případem, kdy mi vlastník společnosti (obec) tvrdil, že v rámci obecní firmy jsou propláceny pouze práce na živnostenský list, avšak v účetní závěrce se pak objevily odvody na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení. Jak v takovém případě postupovat, když už bylo využito institutu Stížnosti? Děkuji, IJ

Oldřich Kužílek

Poradce pro otevřenost veřejné správy

28. 6. 2015

K první části: Na tento případ míří § 16a odst. 1 písm. c) InfZ.

(1) Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace (dále jen "stížnost") může podat žadatel,

c) kterému byla informace poskytnuta částečně, aniž bylo o zbytku žádosti vydáno rozhodnutí o odmítnutí,

Pokud na podanou stížnost není poskytnuta úplná informace (tj. nadřízený orgán potvrdil postup povinného subjektu anebo mu přikázal žádost vyřídit, což ale nevedlo k nápravě), žadatel podá správní žalobu proti rozhodnutí správního orgánu, a to přímo ve věci poskytnutí informace.

Stěžovateli navíc nic nebrání v tom, aby se další nečinnostní žalobou domáhal vydání rozhodnutí o podané stížnosti.

 

Ke druhé části: V případě, kdy problém spočívá v tom, že poskytnutá informace ve skutečnosti není tou informací, která byla požadována, zejména je nepravdivá, nesprávná, jde v zásadě o tutéž situaci. Postupuje se tak, jakoby žadatel nepravdivou část poskytnuté informace označil za „neposkytnutou“, tzn. že došlo k pouze částečnému poskytnutí informací (té části, která je pravdivá). Vůči absenci zbylé části pak podává stížnost podle § 16a odst. 1 písm. c) InfZ. Tento případ však zároveň vyžaduje předložit ve stížnosti a případně v navazující žalobě (nebude-li stížnost u nadřízeného orgánu úspěšná) důkazy, na jejichž základě žadatel tvrdí nepravdivost či nesprávnost informace.

Nesprávnost však musí mít takovou povahu, že plyne z nesprávného sestavení (připravení) informace k poskytnutí, nikoli z toho, že povinný subjekt z jiného důvodu originálně disponuje nesprávnou informací. V takovém případě, pokud byla poskytnuta informace, která je sice nesprávná, ale v této nesprávné podobě skutečně u povinného subjektu existuje, nelze její nesprávnost touto cestou napadat. Například když je poskytnuta výroční zpráva s údajem o počtu podaných žádostí o informace, která v tomto údaji obsahuje chybu, ale byla v takové (nesprávné) podobě schválena a zveřejněna, pak je úplným a správným vyřízením žádosti to, že povinný subjekt poskytne tuto výroční zprávu s nesprávným údajem. Tento princip lze shrnout výrokem, že InfZ není nástrojem na opravu různých chyb v údajích, kterými disponuje povinný subjekt. Jejich opravu lze žádat pouze jinými cestami, například obecnou stížností.

JL

  • 8. 7. 2015
  • Praha

to že úřad "něco" poskytne bohužel už není naprostá nečinnost

(ne)pravdivost informací není v ČR zajištěna (ať už úmyslná či neúmyslná) a vy budete muset před nadřízeným orgánem příp. před správním soudem tyto skutečnosti prokázat (jinak má automaticky přednost tvrzení úřadu)

ve správním soudnictví je diametrální rozdíl mezi žalobou proti nečinnosti (2tis.Kč, přednostní projednávání - cca 6 měsíců) a žalobou proti rozhodnutí (3 tis.Kč, u MS v Praze běžně i 4 roky), vzhledem k rozporuplné kvalitě justice v ČR musíte počítat i s navazující kasační stížností k Nejvyššímu správnímu soudu (+5tis.Kč sop, +advokát a další prodloužení řízení)  

Vkládat reakce mohou jen přihlášení uživatelé!
Nemáte ještě u nás účet? Zaregistrujte se!

Nenašli jste odpověď na váš problém? Nezoufejte, popište nám
ho a my vám odpovíme.

Souhlasíte, že úřady nemají občanům nic tajit?

Donoři

V minulosti podpořili také

RSJ SCIO GopayFond Otakara MotejlaUS embassy