Zdá se, že nevyužívat plně možnosti, které vám dává Infozákon.

Pokud na přikázání „zveřejnit“ (asi myslíte poskytnout) informaci od kraje městys  nereaguje, pak musíte nadřízený orgán (kraj) požádat o výkon exekuce, neboť takový příkaz je exekučním titulem (§ 16 odst. 5 InfZ). Exekuci většinou povinný subjekt nedokáže vzdorovat.

Pokud na stížnost proti nepodání informace městys vůbec nereaguje, pak tím nejspíše myslíte, že stížnost nepředal k vyřízení nadřízenému orgánu. V takovém případě je třeba uvědomit nadřízený orgán o podané stížnosti, aby si ji od povinného subjektu vyžádal. Zároveň je samozřejmě možné podat žalobu oproti nečinnosti povinného subjektu, ovšem to je na dlouhou dobu.

Pokud podáte stížnost proti výši úhrady a městys na ni nikterak nereaguje, pak je namístě stejný postup.

Pokud povinný subjekt nezveřejňuje na svém webu poskytnuté informace (jak mu ukládá § 5 odst. 3 InfZ), pak je obrana proti tomu poněkud složitější – je třeba podat stížnost proti této jeho nečinnosti jeho nadřízenému orgánu.

Ovšem pokud máte na mysli zveřejnění samotné odpovědi na žádost, čímž můžeme myslet i jakýkoliv jiný způsob vyřízení, než je poskytnutí informace (např. rozhodnutí o odmítnutí, výzva k upřesnění žádosti atd.), pak neexistuje povinnost tyto „odpovědi“ na webu zveřejňovat.

Co se týče možnosti podat podnět k výkonu kontroly anebo dozoru k Ministerstvu vnitra, to je vhodný postup, pokud dochází ze strany povinného subjektu k opakovaným závadám. Pak lze doporučit sestavit jejich přehled s dostatečnými podklady a požádat Odbor veřejné správy, dozoru a kontroly o výkon dozoru nebo kontroly (tyto dva postupy se liší, ale podstatné je se na odbor obrátit a srozumitelně popsat problém).

Stejný postup mohu doporučit v případě údajně pouze ústně zadávaných pokynů a objednávek, u kterých údajně ani není známo, kdo za obec jednal. To vypadá také jako porušení nějakých povinností, které se však již netýkají tématu této poradny. Doporučuji se obrátit na výše uvedený odbor MV.

V této oblasti, přecházející z oblasti práva na informace do oblasti nesprávného nakládání s veřejnými prostředky mohu doporučit podporu neziskových organizací Oživení anebo Transparency International.

Zároveň musím upozornit, že pokud by vyžadování informací od povinného subjektu, kde dle webu jste nejspíše velmi častý či jediný žadatel, mělo povahu bezdůvodného zneužívání zákona ve smyslu „cokoliv se děje, podám k tomu žádost o informace“, může jít o zneužití zákona a povinný subjekt by byl oprávněný takové žádosti odmítat ve smyslu § 11a InfZ. Z rozsahu zveřejněných poskytnutých informací se nejeví, že povinný subjekt „sveřepě odmítá poskytovat informace“. K  frekvenci žádostí jako ve vašem případě je třeba mít skutečný důvod. Pokud váš zájem o veřejné záležitosti dosud nevedl k jednoznačnému zjištění o závažných chybách povinného subjektu, zvažte vhodnost tak rozsáhlého využívání infozákona. Ačkoliv zákon opravňuje žadatele požádat o prakticky jakoukoliv informaci, na druhé straně nemůže být nástrojem nepřiměřené zátěže povinného subjektu, pokud k tomu neexistuje specifický důvod, jako například důvodná prokazatelná podezření na chybné postupy a rozsáhlé odepírání informací.