Musí o.p.s. poskytnout informaci podle InfZ

Miloš Kolář

10. 5. 2018 | Počet zhlédnutí: 274 | Počet komentářů: 1

Dle zákona o svobodném přístupu k informacím č. 106/1999 Sb. jsem se dotazoval společnosti o.p.s. které zaměstnance zaměstnává a odpověď zněla: "Sdělujeme Vám, že společnost XXX, o.p.s., není subjektem, který je povinen poskytovat informace dle z.č.106/199 sb., není veřejnou institucí."

Jsou povinni mi ten seznam zaměstnanců poskytnout nebo ne?

 

Daniel Burda

13. 5. 2018

Odpověď na Vaši otázku bude záviset na tom, kdo je zakladatelem o.p.s.

Zakládat o.p.s bylo možné do 31. 12. 2013, tedy před účinností současného občanského zákoníku. Založení a následný režim o.p.s. se řídil (a dodnes existující o.p.s se řídí) zákonem č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech.

Povinnými subjekty podle InfZ (č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím) jsou primárně státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a tzv. veřejné instituce (§ 2 odst. 1 InfZ). Dále potom ty subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy, a to pouze v rozsahu této jejich rozhodovací činnosti (§ 2 odst. 2 InfZ).

Pokud půjde o o.p.s., která byla založena soukromým zakladatelem (tedy nikoliv státem, obcí nebo krajem), potom nebude povinným subjektem ve smyslu § 2 odst. 1 – nebude možné ji považovat za tzv. veřejnou instituci. Pokud se tedy jedná o tento případ, právo na informace vůči takovémuto subjektu uplatnit nemůžete. – Výjimku by mohl představovat pouze výkon veřejné správy ve smyslu § 2 odst. 2 (to si lze představit např. u soukromých škol a některých rozhodnutí ředitele školy).

Pokud je zakladatelem o.p.s. obec, kraj nebo stát, potom bude pravděpodobně považovaná právě za veřejnou instituci, neboť u ní budou převládat veřejnoprávní prvky. – Ty vymezil ve svém nálezu z 24. 1. 2007, sp. zn. I ÚS 260/06, Ústavní soud. Jedná se o způsob vzniku (podle veřejného či soukromého práva, zákonem apod.), osoba zřizovatele či zakladatele; subjekt, který vytváří a kontroluje jednotlivé orgány instituce (společnosti); dále existence státního dohledu nad činnosti instituce (společnosti); soukromý či veřejný účel instituce (společnosti).

Obecně v takovém případě bude veřejnoprávní prvek představovat, jak: osoba zakladatele, tak veřejný účel společnosti (ten je dán obecnou prospěšností ze zákona; rozhodně zde není dán soukromý účel, kterým by bylo podnikání – vytváření zisku) a pravděpodobně i subjekt, který vytváří orgány společnosti (podle § 12 a § 15  zákona o o.p.s. je tímto subjektem  právě zakladatel, který jmenuje členy správní a dozorčí rady o.p.s.; ovšem zakládací listina může stanovit i jinak). Téměř jistě by takováto o.p.s. byla povinným subjektem ve smyslu InfZ. Obecně k tomu lze ještě říci, že pod dohledem veřejnosti by měla být veškerá činnost jak státu, tak územní samosprávy. Vyvádění jejích aktivit mimo vlastní struktury nemá znamenat ztrátu kontrolovatelnosti ze strany veřejnosti.

Pokud se tedy ve Vašem případě o druhý naznačený „druh“ o.p.s, potom doporučujeme podat odvolání ve lhůtě 15 dnů přímo u o.p.s. - Na podobnou otázku jsme v minulosti odpovídali zde.

 

Vkládat reakce mohou jen přihlášení uživatelé!
Nemáte ještě u nás účet? Zaregistrujte se!

Nenašli jste odpověď na váš problém? Nezoufejte, popište nám
ho a my vám odpovíme.

Souhlasíte, že úřady nemají občanům nic tajit?

Donoři

V minulosti podpořili také

RSJ SCIO GopayFond Otakara MotejlaUS embassy