S názorem MVČR se ztotožňujeme jen částečně. Materiály pro jednání zastupitelstva sice lze skutečně považovat za novou informaci podle § 11 odst. 1 písm. b) InfZ, ale jen v omezené množině případů. Tato množina pak závisí na tom, jak (ne)poskytnutí povinný subjekt odůvodní. K problematice se vyjadřoval Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 23. května 2014, kde upozornil, že povinný subjekt musí s ohledem na své správní uvážení zdůvodnit, proč je určitý dokument podle informací podle § 11 odst. 1 písm. b), z jakého důvodu je dokument jeho podkladem atd.
V některých případech lze předmětné materiály skutečně označit jako nehotové, nově vznikající informace. Ovšem jejich ochrana je podmíněna tím, že by jejich poskytnutím hrozila reálná újma. Typicky může jít o návrhy na určitý taktický postup při obchodním jednání, návrh na stanovení výše ceny, do které obec je ochotna jít v dražbě či návrh na prodej či koupi akcií. U takovýchto typů situací se uznává možnost pomocí uvedeného ustanovení omezit přístup k informacím z podkladů až do onoho "rozhodnutí", kterým podle okolností může být jednání zastupitelstva anebo dokonce i samotný akt, o který jde, například prodej akcií.
Ve zbytku případů, v nichž nelze rozhodnutí povinného subjektu takto odůvodnit, by je ale povinný subjekt poskytnout měl. V dotazu zde jsme argumentovali, že "podklady jsou přichystány (zkompletovány) v okamžiku, kdy jsou předávány (fyzicky, elektronicky) členům zastupitelstva. V tom okamžiku nic nebrání tomu, aby byly ihned předávány i dalším žadatelům." Podobný názor zastává i František Korbel ve svém komentáři k InfZ, kde hovoří o informacích "konečných", za které lze materiály pro zasedání zastupitelstva města považovat, protože změna těchto materiálů se nedá očekávat. Do kategorie přípravných informací podle našeho názoru nelze zahrnovat ty dokumenty povinného subjektu, které jsou sice přípravné z širšího pohledu "legislativního" procesu obce, nikoli však z užšího pohledu povinného subjektu, který je dotvořil do určité podoby a v této (konečné) podobě rozeslal zastupitelům.
Proti rozhodnutí povinného subjektu, které není dostatečně odůvodněno co do charakteru neposkytnuté informace, je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Odvolání se podává u povinného subjektu, rozhodovat bude nadřízený orgán. V odvolání je třeba se zaměřit především na nedostatečné odůvodnění rozhodnutí.
