Koncepce městského veřejného osvětlení jako autorské dílo

Ivan

27. 6. 2019 | Počet zhlédnutí: 1023 | Počet komentářů: 1

Rada jednoho nejmenovaného řekněme  například hlavního města se rozhodla uzavřít se společností spravující městské veřejné osvětlení smlouvu, že tento správce (akciová společnost založená a stoprocentně vlastněná tímtéž městem) zpracuje koncepci veřejného osvětlení včetně analýzy jeho současného stavu. Ve smlouvě se koncepce prohlašuje za autorské dílo zhotovitele s výhradní licencí udělenou objednateli. Město jako objednatel si ve smlouvě nevyhrazuje právo tuto koncepci a na jejím základě vzniklý pasport veřejného osvětlení zveřejnit či poskytovat veřejnosti, zároveň město zavazuje zhotovitele takřka absolutní mlčenlivostí a nezmocňuje ho, aby koncepci a pasport sám publikoval nebo poskytoval veřejnosti na žádost nebo vůbec aby jakkoliv komunikoval s veřejností v rámci tvorby i aplikace těchto dokumentů a databází. Je v takovém případě nějak zajištěno právo veřejnosti seznámit se s takto zpracovanou koncepcí správy městského majetku a poskytování veřejné služby veřejného osvětlení a takto vzniklým pasportem osvětlení? Jakými obstrukcemi může město nebo správce osvětlení bránit poskytnutí a zveřejnění této koncepce, a jak se veřejnost proti takovému zatajování a obstrukcím může bránit? Koho je účelnější žádat o zveřejnění koncepce: město, anebo městskou správcovskou organizaci? Kdo a jak by mohl soudně napadnout takovou smlouvu nebo její praktické nadřazování nad zákonné právo na informace? Anebo je podle vás v pořádku, že takováto koncepce a zároveň pasport osvětlení vzniklý na základě téže smlouvy budou de facto tajné?

Oldřich Kužílek

Poradce pro otevřenost veřejné správy

29. 6. 2019

Právo veřejnosti seznámit se s takto zpracovanou koncepcí správy městského majetku a poskytování veřejné služby veřejného osvětlení a takto vzniklým pasportem osvětlení je zajištěno zákonem o svobodném přístupu k informacím.

Popsané pokusy pravděpodobně ředitele Technologie hlavního města Prahy, a. s. p. T. Jílka utajit informace (čímž proslul již na předchozích pozicích) jsou liché. Z nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 3208/16[OK1]  plyne, že žádost o tuto koncepci by měla být vyřízena alespoň v podstatné části kladně.

Především je otázka, zda pojmově vůbec jde o autorské dílo. Kdo je autorem? Jak vypadá smlouva s autorem? Jde o odlišnou smlouvu než je smlouva mezi městem a THMP a.s. Dále, pokud by tomu tak bylo (alespoň v některých pasážích, jiné budou jistě pouhým souhrnem známých skutečností), stejně platí, že v případě koncepce VEŘEJNÉHO osvětlení, hrazené z VEŘEJNÝCH prostředků a jejímž cílem je realizovat osvětlení též hrazené z VEŘEJNÝCH prostředků, převáží právo na informace nad případnou ochranu autorského práva.

Ústavní soud též zdůraznil, že povinné subjekty musí smluvní dokumentaci se třetími osobami koncipovat tak, aby pokrývala jejich zákonné povinnosti na úseku přístupu k informacím“.

Velmi důležitým prvkem dle Ústavního soudu také je, zda by vůbec poskytnutím informace došlo ke skutečnému (materiálnímu) porušení autorských práv, jinými slovy, zda by nějaký autor (jímž může být pouze fyzická osoba) skutečně přišel o nějaký výnos ze svého práva duševního vlastnictví. To si totiž v této situaci těžko představit (např. že by autor mohl nějaké zcela specifické a skutečně autorsky novátorské prvky koncepce pražského osvětlení opakovaně zhodnotit v případech jiných měst).

Lze doporučit žádat tuto koncepci spíše od města, neboť THMP a.s. bude klást mimořádný odpor. Na druhou stranu upozorňuji, že od 1. 1. 2020 na základě novelizace Infozákona bude nadřízeným orgánem této a.s. Úřad pro ochranu osobních údajů, a je možné, že vyhodnotí situaci správně a nařídí analýzu či její podstatnou část poskytnout.

Zároveň od 1. 1. 2020 bude moci nadřízený orgán, jímž bude vůči hl. městu Ministerstvo vnitra, přímo nařídit poskytnutí informace.

Závěr:

Lze doporučit nyní podat žádosti o analýzu jak k městu, tak k THMP a.s. Předpokládám, že v první fázi nebude úspěšná. Odvolání k MV by mělo přinést úspěch, nicméně možnost MV nařídit poskytnutí nastane až vůči žádostem, podaným po 1. 1. 2020. Je proto možné, že bude vhodné po tomto datu žádosti podat znovu, a dosavadní spor o informaci brát jako trénink a vytvoření kvalitní argumentace.


 [OK1]Podmínkou odepření je

  • skutečné (materiální) porušení autorských práv.
  • musí jít o výjimku z pravidla
  • zvážit  i  povahu  práva  na  informace  a  míru  jeho  omezení  v kontextu  individuálních zájmů  žadatele  i  obecného  zájmu  na  kontrole  činnosti  orgánů  veřejné  moci.
  • informaci lze poskytnout, ale výhradně v odůvodněném rozsahu.
  •  povinné subjekty musí  smluvní  dokumentaci  se  třetími  osobami  koncipovat  tak,  aby  pokrývala  jejich zákonné povinnosti na úseku přístupu k informacím.
  • nakolik právní analýza vůbec může být kvalifikovaným předmětem autorského práva.
  • Pro jaký účel se koncepce vytváří – nikoli pro interní
  • zda  bylo objektivně potřebné, aby byla právní  analýza  zadána ke zpracování  externí  advokátní kanceláři

Vkládat reakce mohou jen přihlášení uživatelé!
Nemáte ještě u nás účet? Zaregistrujte se!

Nenašli jste odpověď na váš problém? Nezoufejte, popište nám
ho a my vám odpovíme.

Souhlasíte, že úřady nemají občanům nic tajit?

Donoři

V minulosti podpořili také

RSJ SCIO GopayFond Otakara MotejlaUS embassy