Jak se počítá lhůta po zrušení nadřízeným orgánem? Lze žádost odmítnout nebo odložit po uplynutí lhůty?

Ivan

9. 3. 2019 | Počet zhlédnutí: 63 | Počet komentářů: 1

V případě mé žádosti o informaci mi povinný subjekt nejprve oznámil prodloužení lhůty a poté v prodloužené lhůtě mi zaslal rozhodnutí o odmítnutí mé žádosti. Odvolal jsem se a odvolací orgán rozhodnutí povinného subjektu zrušil pro nepřezkoumatelnost a nařídil mu nové projednání, avšak žádnou lhůtu mu nestanoviil ani nezmínil. Od té doby uplynul měsíc a povinný subjekt nijak nereagoval.

Snažím se zjistit, kdy mám podat stížnost, abych ji nepodal příliš brzy, ale ani příliš pozdě. A v té souvislosti jsem zjistil, že nevím, jakou lhůtu povinný subjekt vlastně pro "nové projednání", resp. vyřízení mé žádosti má. Zákon odpočítává lhůty ode dne přijetí žádosti. Žádné lhůty od rozhodnutí odvolacího orgánu ani od nabytí účinnosti takového rozhodnutí nezmiňuje, ostatně já ani nemohu s jistotou vědět, kdy rozhodnutí odvolacího orgánu účinnosti nabylo. Dá se z něčeho odvodit patnáctidenní lhůta i pro nové projednání? A od kterého dne, resp. okamžiku se tato nová lhůta počítá? Může se původní rozhodnutí povinného subjektu o prodloužení lhůty vztahovat i na nové projednání, aniž by o prodloužení lhůty rozhodl znovu? Dovozuji správně, že stížnost na neposkytnutí informace musím podat mezi 15. a 45. dnem po rozhodnutí odvolacího orgánu, pokud je povinný subjekt zcela nečinný?

A pokud by mi povinný subjekt po uplynutí lhůty pro poskytnutí informace zaslal oznámení o výši úhrady za poskytnutí informace, může mít takové opožděné oznámení právní platnost jako důvod k odložení mé žádosti či její části, pokud bych na úhradu nepřistoupil? A může povinný subjekt žádost platně odmítnout nebo odložit po uplynutí lhůty pro poskytnutí informace, pokud ji neodmítl ani neodložil v rámci lhůty?

Oldřich Kužílek

Poradce pro otevřenost veřejné správy

14. 3. 2019

1) lhůta pro nové vyřízení žádosti po vrácení nadřízeným orgánem se počítá od okamžiku právní moci rozhodnutí nadřízeného orgánu, který nastane doručením všem účastníkům. Lze jej předpokládat shodně s okamžikem, kdy bylo doručeno vám. Jde opět o základní lhůtu pro vyřízení žádosti, nejvýše 15 dnů.

2) Dřívější oznámení o prodloužení lhůty se nemůže vztahovat na nové projednání.

3) Stížnost – jak správně uvádíte – lze podat po marném uplynutí lhůty (bod 1), a to po dobu 30 dnů, tedy do 45 dne po začátku nové lhůty pro vyřízení.

4) Oznámení o úhradě musí povinný subjekt zaslat před uplynutím lhůty pro poskytnutí, tedy do 15 dnů, pokud lhůtu neprodloužil. Pozdější zaslání požadavku na úhradu již není možné a povinný subjekt ztratil právo na úhradu (§ 17 odst. 4 InfZ). Samozřejmě tedy opožděné zaslání výzvy k úhradě nemůže být důvodem k odložení žádosti či její části.

5) Povinný subjekt může žádost platně odmítnout nebo odložit i po uplynutí lhůty pro poskytnutí informace, jde v tomto ohledu o spíše pořádkovou lhůtu. Ovšem po jejím uplynutí lze podat stížnost pro nečinnost (§ 16a InfZ), případně při opakování obstrukce i žalobu proti nečinnosti.

Vkládat reakce mohou jen přihlášení uživatelé!
Nemáte ještě u nás účet? Zaregistrujte se!

Nenašli jste odpověď na váš problém? Nezoufejte, popište nám
ho a my vám odpovíme.

Souhlasíte, že úřady nemají občanům nic tajit?

Donoři

V minulosti podpořili také

RSJ SCIO GopayFond Otakara MotejlaUS embassy