Domnívám se, že insolvenční správce není povinným subjektem podle Informačního zákona.

Určitě nejde o státní orgán, a ani nejde o veřejnou instituci. Jeho funkce je spíše „opatrovnická“, případně srovnatelná s funkcí advokáta či jiné zplnomocněné osoby. Jeho účel lze považovat za soukromý.

I když je ve většině případů ustavován soudem, není tomu tak vždy, může být ustaven také výborem věřitelů.

Domnívám se, že insolvenční správce není podřaditelný ani pod ust. §2 odst. 2 Infozákona:

Povinnými subjekty jsou dále ty subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy, a to pouze v rozsahu této jejich rozhodovací činnosti.

Pravomoci, které na insolvenčního správce soud přenáší, jsou spíše výkonem soukromé správy majetku, těžko je považovat za výkon veřejné správy.

Otázka to však není zcela vyjasněná.

Pro získání informací o tom, jakým způsobem bude rozprodávat majetek společnosti a termíny, bude asi vhodné obrátit se na insolvenční soud. Ovšem nutno upozornit, že povaha těchto informací může odpovídat tzv. nově vytvářeným informacím, budoucím rozhodnutím nebo názorům, na které se informační povinnost nevztahuje (§ 2 odst. 4):

Povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací

Doplnění a korekce 20. 9. 2021:

Nález Ústavního soudu Pl. ÚS 14/10 ze dne 1. 7. 2010 uvádí, že insolvenční správce je veřejnoprávním subjektem a rozhoduje o právech a povinnostech jiných osob. Pak by mělo jít o povinný subjekt s částečnou informační povinností podle § 2 odst. 2 Infozákona. Obvykle pak bude náročné posoudit, zda požadované informace spadají do vymezení jeho částečné informační povinnosti, tedy „v rozsahu jeho rozhodovací činnosti o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy“.