Přístup k informacím - Otevřená Společnost

Dvojí výklad zákona

Petra

25. 5. 2020 | Počet zhlédnutí: 716 | Počet komentářů: 1

Poptávám postup při dvojím výkladu zákona povinných subjektů ve věci žádosti o anonymizovanou písemnost z trestního řízení, kdy mi tuto bez problémů vydala policie, avšak odmítlo vydat státní zastupitelství. Odvolání potvrdilo nadřízené státní zastupitelství, avšak argumentace je dle mého názoru lichá v tom, že anonymizovaná podoba písemnosti jednak nemůže narušit neveřejné trestní řízení a ani třetí osoby, jelikož jsou zneviditelné.

Jak si tedy vyložit situaci, kdy jeden orgán v činném řízení písemnost vydá a tu samou jiný orgán v činném řízení odmítá vydat, prosím?

Oldřich Kužílek

Poradce pro otevřenost veřejné správy

21. 6. 2020

Anonymizace je vždy relativní, proto je asi možné, že různé povinné subjekty dospějí nad stejnou věcí k různému výkladu. V otázce informací o trestním řízení se navíc překrývá několik jeho stavů (běžící, ukončené, přípravné atd.), s různými doplňujícími se úpravami v § 11/4 InfZ, 11/6 InfZ a 8a tr. ř. Dále se k tomu přidává velmi měkké ustanovení, kdy je třeba zvážit otázku zajištění práva na spravedlivý proces, kde výklad může být hodně různý. Rozdílné výklady jsou tedy možné, byť samozřejmě nikoliv správné. V mezinárodní komparaci lze říci, že je to daň za to, že v ČR není celá oblast jakýchkoliv informací o trestním řízení zcela vyňata z působnosti Infozákona.