Co se myslí pod pojmem "rozhodnutí" dle § 11 odst.

Tomáš Moláček

9. 5. 2013 | Počet zhlédnutí: 1829 | Počet komentářů: 1

Ministerstvo zahraničí plánuje prodat Lobkovický palác Německu. Z veřejných zdrojů jsem se dozvěděl, že jako podklad pro prodejní cenu byly vypracovány dva znalecké posudky. 

Požádal jsem tedy prostřednictvím InfZ Ministerstvo zahraničí o fotokopie těchto posudků. Předpokládal jsem, že posudky mně budou bez problémů poskytnuty, neboť byly financovány z veřejných zdrojů. Domnívám se, že je zde naprosto zřejmá paralela např. když si povinný subjekt nechá vypracovat nějakou expertizu, stanovisko, analýzu či jiný dokument. 

Povinný subjekt (Min. zahraničí) mi formou sdělení odepsalo, cituji: 
 

Věc: odpověď na žádost podanou podle zákona č. 106/1999 Sb.

Vážený pane Moláčku,

k Vaší žádosti týkající se poskytnutí znaleckých posudků vypracovaných v souvislosti s prodejem Lobkovického paláce sdělujeme následující. 

Podle § 11 odst. 1 písm. b/ zákona č. 106/1999 Sb. lze dočasně omezit poskytnutí požadované informace. Odůvodnění tohoto kroku spočívá v tom, že předmětné znalecké posudky jsou pouze jedním z podkladů, na jejichž základě dosud probíhají intenzivní jednání mezi ČR a SRN o případném prodeji Lobkovického paláce. Tyto podklady jsou v této chvíli důvěrné a případné předčasné zveřejnění některých podkladů by mohlo jednání zásadním způsobem ovlivnit. Odmítnutí této žádosti je však pouze dočasné a informace mohou být poskytnuty po ukončení jednání mezi ČR a SRN v dané záležitosti. 
 

Domnívám se, že MZ postupuje nezákonně. Domnívám se, že si MZ zcela nesprávně vysvětluje ust. § 11/1b InfZ. Já "rozhodnutí" v tomto ustanovení chápu jako "správní rozhodnutí" (např. usnesení), nikoliv jako rozhodnutí v obecném slova smyslu, že se povinný subjekt rozhoduje, zda uzavře či neuzavře kupní smlouvu. A dokud kupní smlouvu neuzavře, tak podklad (v tomto případě znalecký posudek, který povinný subjekt navíc sám nevypracoval, ale pouze financoval) neposkytne. 

Nalezl jsem rozsudek NSS, sp.zn. 1 As 44/2008, který tvrdí, že výklad slova "rozhodnutí" je třeba vykládat restriktivně, tedy jako výsledek správního řízení.

Nejvyšší správní soud mimo jiné uvedl:

Restriktivní výklad výjimky z jinak obecné zásady, že veškeré informace jsou přístupné (čl. 17 odst. 1 a 5 Listiny), nemůže vést k omezení práva na přístup k informacím, ale právě naopak vede k aplikaci výjimky na širší okruh případů a tedy ke zkrácení práva na přístup k informacím i tam, kde je to nepřípustné.

Tiskem proběhly informace, že MZ chce prodat Lobkovický palác za cca 600 milKč. Domnívám se, že tato cena je naprosto malá, nemovitosti v samém tvrdém centru Prahy, hektarový pozemek k tomu, movité památky uvnitř objektu. Domnívám se, že se tu může rýsovat zase jeden "tunel" na majetek ČR. Proto chci vidět znalecký posudek ještě dříve než dojde k podpisu kupní smlouvy, ale jak je vidět, MZ se brání. 

Já se samozřejmě chci proti neposkytnutí informace také bránit (předpokládám, že buď stížností nebo možná i odvoláním, pokud sdělení MZ budu chápat jako správní rozhodnutí). 

Žádám toto fórum o případně argumenty, které bych mohl ve stížnosti (odvolání) uplatnit. Měl by už konečně skončit výprodej a tunelování ČR.