Přístup k informacím - Otevřená Společnost

ČNB a vztah § 8b InfZ

p.pohunek

15. 1. 2016 | Počet zhlédnutí: 3199 | Počet komentářů: 1

Požádal jsem dle § 8b InfZ ČNB o poskytnutí informací a to konkrétně plat a odměnu ke každému měsíci konkrétně a konkrétnímu členu bankovní rady, dále jsem požádal o celkovou cifru vyplacenou na benefitech členům BR a dále co je možno jakožto člen BR využít ve formě benefitů.

El. formou bylo poskytnuto pouze odkaz na stránky ČNB a tabulku se jmény členů BR a platem za rok, jakožto celkovou sumou.

Brojil jsem stížností a to z důvodů, že k bodu č. 1 byl pouze odkaz ovšem ne na požadované a k dalším dvoum bodům jsem neobdržel nic.

Bylo vydáno ČNB rozhodnutí o částečném odmítnutí:

ad 1) členové BR nejsou příjemci veřejných prostředků dle § 8b s ohledem na opodstatněné pochyby o vztahu ust. § 47 odst. 3 zákona o ČNB - na pracovněprávní příjmy zaměstnanců ČNB nelze aplikovat ust § 8b. Důvodem je skutečnost, že zaměstnanci ČNB jsou placeni z jejich vlastních finančních prostředků, které nemají žádnou vazbu na výdaje státu, jiného veřejnoprávního subjektu či jiné osoby. Prostředky ČNB nejsou veřejnými prostředky ve smyslu definice v § 2 písm. g) z.č. 320/2001.........

Tedy není možno poskytnout zvlášť plat a odměnu ke konkrétním měsícům a konkrétním osobám (§ 8a, 11 odst. 1 písm. a) a § 11 odst. 2 písm. b) InfZ).

ad 2a 3) nelze poskytnout jedná se o vytváření nových informací - odkaz na NSS 8 As 9/2013 - 30 ze dne 27.11.2013.

Je výše uvedený postup ČNB správný?

K bodům č. 2 a 3 je dle mého názoru odkaz na znění rozsudku lichý a já osobně bych se přiklonil k rozsudku NSS 4 As 57/2007 - 85.

Momentálně podávám odvolání.

Oldřich Kužílek

Poradce pro otevřenost veřejné správy

15. 1. 2016

ČNB nakládá s veřejnými prostředky. Definici veřejných prostředků nelze opírat jen o formalistické čtení § 2 písm. g) z.č. 320/2001 o finanční kontrole. Naopak například z § 47 odst. 2 zákona o ČNB plyne, že jde o veřejné prostředky, protože ČNB svůj zbývající zisk automaticky převádí do státního rozpočtu.

Lze tedy předpokládat, že soudy se přikloní k výkladu, že jde o veřejné prostředky, i když nemají vazbu na výdaje státu (totéž platí například o veřejném zdravotním pojištění, u kterého soudy také rozhodly, že jde o veřejné prostředky).

Pokud jde o vytváření nové informace, pak jde o informace, které logicky musejí být přímo uvedeny v nějaké účetní či mzdové evidenci. Totéž platí o benefitech. Jejich získání tedy nepředstavuje složité analytické postupy, ale jde jen o shromáždění mechanickými úkony, proto nelze uplatnit výluku podle § 2 odst. 4.

Uplatnění § 11/1/a je nesprávné také, protože nejde o pokyny ani předpisy, ale o konkrétní údaje účetního typu. Navíc lze tuto výluku uplatnit jen tehdy, pokud by poskytnutím vznikla nějaká škoda, byl ohrožen nějaký právem chráněný zájem apod. K tomu uvádí rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 2. 2011, č. j. 1 As 105/2010 – 73:

Povinný subjekt je dále povinen uvážit, zda je v konkrétním případě omezení práva na informace nezbytné. Nejedná se totiž o důvod, pro nějž musí být odepřeno poskytnutí informace vždy. Zákon naopak umožnil (a současně tím i přikázal) povinnému subjektu, aby při svém rozhodnutí užil správního uvážení, tj. aby zhodnotil, zda je omezení práva na informace v daném konkrétním případě legitimní. Výkon správního uvážení musí nalézt odraz v odůvodnění rozhodnutí, aby mohl soud přezkoumat, zda správní orgán správního uvážení nezneužil, či nepřekročil jeho meze.

Uplatnění § 11/2/b je nesprávné, protože požadované údaje se ve skutečnosti nezveřejňují.

ČNB tedy spíše provádí "kruhovou obranu" pomocí všelikých pseudo-důvodů pro odmítnutí žádosti. Nezbývá, než podat odvolání.

Je však možné zvážit, zda je nutné žádat i o měsíční údaje, když ČNB aktivně zveřejňuje roční příjem členů BR. Takový požadavek se zdá být zbytečně obtěžující.