Podmínky podání vysvětlení jsou upraveny v ustanovení § 61 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii ČR a v zákoně č. 141/1961 Sb., trestní řád. Osoba může vysvětlení odepřít pouze, pokud by jím sobě nebo osobě blízké způsobila nebezpečí trestního stíhání nebo nebezpečí postihu za přestupek, anebo v případě, že by jím porušila povinnost mlčenlivosti. O těchto a dalších podmínkách podání vysvětlení musí být předvolaná osoba řádně poučena, bez poučení nelze např. k doznání pachatele trestného činu vůbec přihlížet. Při podání vysvětlení má také každý právo na právní pomoc advokáta.

Jde-li o vysvětlení v trestním řízení, pouze se o něm sepisuje úřední záznam. Ten slouží státnímu zástupci a obviněnému jen ke zvážení návrhu, aby osoba, která takové vysvětlení podala, byla vyslechnuta jako svědek, a soudu k úvaze, zda takový důkaz provede. Jinými slovy jen v zákonem stanovených případech (zejména musí být dán souhlas státního zástupce a obžalovaného) může být úřední záznam o vysvětlení osoby použit jako důkaz před soudem. "V jiných případech nesmí být takový záznam ani při výslechu svědka čten či předestírán. Pokud svědek, který dříve podával vysvětlení do úředního záznamu, vypovídá při své svědecké výpovědi rozporně oproti obsahu záznamu, nesmí být ani upozorňován na skutečnost, že v záznamu jsou uvedeny jiné skutečnosti. To však neznamená, že by vyslýchající či jiná oprávněná osoba (§ 215 odst. 1, 2) nemohla v řízení před soudem otázkami podrobně objasňovat skutečnosti jinak obsažené v záznamu, aby mohla být posouzena věrohodnost výpovědi takového svědka." (ŠÁMAL, P. a kol.: Trestní řád I, II, III. 7. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2013, s. 1932.)

Pokud jde o vysvětlení osoby, která je později ve věci obviněna, nelze úřední záznam číst a používat jej jako důkaz v trestním řízení. To vyplývá z ustanovení § 207 trestního řádu: "Protokol o dřívější výpovědi obžalovaného se přečte jen tehdy, když se jedná v nepřítomnosti obžalovaného, když obžalovaný odepře vypovídat anebo když se objeví podstatné rozpory mezi jeho dřívější výpovědí a jeho údaji při hlavním líčení a byl-li výslech proveden po sdělení obvinění způsobem odpovídajícím ustanovením tohoto zákona." Obviněný tedy může svou výpověď po sdělení obvinění změnit. Ještě na závěr uvádíme, že narozdíl od svědka, obviněný nemá povinnost vypovídat pravdivě, může tedy svou výpověď měnit i po zahájení trestního stíhání.

Toto je odpověď v bezplatné poradně Otevřené společnosti, která byla vypracována studenty - stážisty organizace. Prosím, vemte na vědomí, že nemůže nahradit komplexní odborné právní poradenství.